Klosterkirche, klášter v Burkardrothu, Bavorsko, Německo

Klášterní kostel svatého Blažeje ve Frauenrothu je dochovaná střední loď bývalého kostela cisterciáckých jeptišek, románský sálový kostel s půlkruhovými slepými arkádami, lancetovými okny, sanktusníkem a kruhovou apsidou. Plochostropá loď vede do gotického chóru s křížovou žebrovou klenbou; jen na severní straně lze tušit původní trojlodní baziliku s bočními loděmi a transeptem.

Klášter byl založen v roce 1231 a fungoval jako cisterciácká komunita více než 300 let. Jeho náboženská funkce skončila v roce 1574, kdy byla komunita rozpuštěna a budova ztratila svůj původní účel.

Šlo o cisterciácký ženský klášter, nikoli mužský; kostel je zasvěcen svatému Blažeji, zatímco opatství svatému Jiřímu a Všem svatým. Pověst o závoji (Schleiersage) vypráví, že Beatrix de Courtenay slíbila založit klášter tam, kam dopadl její větrem odvátý závoj. Ves Frauenroth vznikla až po roce 1691, kdy byl statek prodán osmi sedlákům.

Kostel stojí ve vsi Frauenroth, části obce Burkardroth na východním okraji bavorského Rhönu. Zachovala se jen střední loď bývalého klášterního kostela, a stavba je proto menší než celý klášterní areál. Vyhlídkové místo s krucifixem nad vsí umožňuje přehlédnout toto místo i okolní pole.

Vysoký hrob zakladatelů, vytesaný ve třetí čtvrtině 13. století, patří k nejlepším raně gotickým náhrobním plastikám v regionu a byl stylově spojován s Naumburským mistrem a díly ve Štrasburku. Historik umění Georg Dehio považoval tyto postavy i přes barokní přepracování hlav za nedostižné v poetické idealizaci dvorské urozenosti.