Alte Inselkirche Baltrum, Církevní budova na Baltrumu, Německo

Alte Inselkirche je kostel z červených cihel se strmou střechou krytou oranžově červenými taškami, postavený roku 1826 pro přibližně 50 osob. Dlouhé průčelí má dvě vysoká úzká okna s bílým rámem a zaobleným vrcholem. Vedle kostela nese jednoduchá dřevěná konstrukce zvon odlitý roku 1768, pocházející z nizozemské plachetnice, která u Baltrumu najela na mělčinu.

Současný kostel, nejméně pátý na Baltrumu, byl postaven v roce 1826 poté, co bouře zničila předchozí v roce 1825. Posun ostrova na východ nutil několikrát přemístit vesnici i kostel; místo dřívějšího kostela leží dnes na pláži sousedního Norderney. Zvon z roku 1768 pochází z nizozemské plachetnice, která u Baltrumu uvízla na mělčině.

Od roku 1929/30 slouží nový Velký ostrovní kostel mnoha hostům ostrova; Alte Inselkirche se nyní používá jen ke svatbám a křtům, k večerním pobožnostem v pondělí a pátek a ke kulturním akcím. Zvon z roku 1768 visí v jednoduché dřevěné konstrukci vedle kostela, která je považována za symbol ostrova.

Kostel pojme asi 50 lidí a slouží ke svatbám, křtům, večerním pobožnostem v pondělí a pátek i kulturním akcím, takže návštěva závisí na těchto příležitostech. Zvon visí v jednoduché dřevěné konstrukci vedle budovy a je vidět z trávníku. Baltrum je bez aut, ke kostelu se dochází pěšky od trajektu.

Kalich z oltářního vybavení darovala mezi lety 1559 a 1599 Kateřina Švédská, manželka hraběte Edzarda II. Východofríského, a je tedy starší než kostel z roku 1826. Také varhany jsou starší než jejich nynější umístění: Hermann Hillebrand postavil tento positiv se 196 píšťalami, z nichž dvanáct je dřevěných, v roce 1950; od roku 1968 stál v hřbitovní kapli v Emdenu, než jej Martin ter Haseborg zkontroloval a 2. října 2004 sem umístil.