Stiftskirche Münstermaifeld, Románský kostel v Münstermaifeldu, Německo

Stiftskirche Münstermaifeld, zvaný také Maifeldmünster, je bývalý kolegiátní kostel postavený v letech 1225–1322 v rýnském přechodném slohu. Jeho západní útvar je dvojitá věž vysoká 34 metrů, jejíž spodní část pochází z románského předchůdce vysvěceného roku 1103; gotické čtvrté patro s cimbuřím a arkýři bylo přidáno ve 14. století pro nový zvonový rám. Chór, započatý ve 13. století, je polygonální pozdně románská stavba s bočními apsidami, zatímco transept a loď jsou vrcholně gotické. Kostel je 51 metrů dlouhý, transept 29 metrů široký a chór 20 metrů vysoký.

Merovejská fundace z 6. nebo 7. století, kostel byl vysvěcen v roce 640 arcibiskupem Modoaldem z Trevíru a krátce po roce 700 se stal klášterním kostelem. Jako kolegiátní kostel je poprvé zmíněn v roce 905. V roce 952 přivezl arcibiskup Ruotbert z Itálie ostatky kněze Severa, později přenesené do Münstermaifeldu, a místo se stalo poutním centrem.

Nástěnné malby v interiéru z 13. až 15. století zobrazují náboženské výjevy, se kterými se návštěvníci setkávají při procházce kostelem. Tyto fresky nabízejí vhled do víry a uměleckého vyjádření dřívějších generací.

Jižní vstup chrání předsíň se třemi sochami: vně světci Martin a Severus, nad trumeau Madona z doby kolem roku 1320. Kostel je dlouhý 51 m, transept 29 m široký a západní věž vysoká 40 m.

V severní boční lodi stojí Svatý hrob zhotovený kolem roku 1500: sedm postav z tufu kolem pohřbeného Krista, nad nimiž je Muž bolesti mezi čtyřmi anděly s nástroji Umučení. Stylem je blízký Svatým hrobům v Liebfrauenkirche v Andernachu a v Sinzigu.