St. Michael's Church, Farní kostel v Berlin-Mitte, Německo

Kostel svatého Michaela je trojlodní cihlový halový kostel, 55 metrů dlouhý a 30 metrů vysoký, s 56 metrů vysokou měděnou kupolí na tamburu nad křížením. Průčelí má zvonové patro se třemi obloukovými okny a sochou archanděla Michaela od Augusta Kiße. Loď je 19 metrů široká a dochovaný transept slouží jako současný bohoslužebný prostor.

Fridrich Vilém IV schválil v roce 1846 posádkový kostel pro berlínské katolíky; základní kámen byl položen 14. července 1851. August Soller zemřel v roce 1856 a byl pohřben uvnitř; Andreas Simons, Martin Gropius a Richard Lucae stavbu dokončili, vysvěcena byla 28. října 1861. Nálety USAAF z 3. února 1945 zničily varhany a interiér; transept byl obnoven a bohoslužby byly obnoveny v roce 1953.

Farníci se nazývali „michalité“; kolem roku 1900 měla farnost téměř 20 000 katolíků. Mariánské sestry přišlé z Vratislavi vedly v letech 1909–1995 Marienstift s mateřskou školou a ubytováním pro služebné. Bernhard Lichtenberg, později významný odpůrce nacismu, zde byl v letech 1903–1905 kaplanem.

Od válečného zničení se bohoslužby konají v přestavěném transeptu, jehož východní boční vchod je nyní hlavním vchodem, s varhanní kruchtou nad ním. Zbytek zničené lodi je zahrada a kopuli je vidět oknem portálu pod zvonovým patrem. Kostel stojí na Michaelkirchplatz u rybníka Engelbecken, kousek od Köpenicker Straße.

Soller nejprve navrhl gotické průčelí se dvěma věžemi, pak od něj upustil; protože průčelí zůstalo bez obrysu, nahradil plánovanou těžkou osmibokou kupolovou střechu věží s kupolí, jak si přál Fridrich Vilém IV. Mědí krytá kupole se tyčí 56 m nad křížením.