Stadtkirche Wittenberg, Kostel v Lutherstadt Wittenberg, Německo

Stadtkirche Wittenberg je gotický kostel ze světlého kamene se dvěma věžemi, každá je zakončena tmavou osmibokou kupolí s lucernou a malou špicí; levá věž nese černý ciferník se zlatými římskými číslicemi. Mezi věžemi se nad nižší střední částí klene zapuštěný obloukový otvor po celé šířce a strmá střecha z červenohnědých tašek klesá doprava. Loď je trojlodní síň.

Poprvé doložena roku 1187 jako dřevěný farní kostel, získala St. Marien kolem roku 1280 dnešní kněžiště; v letech 1412–1439 byla loď nahrazena trojlodní halou a vztyčeny dvě věže, původně zakončené kamennými pyramidami. Roku 1547 byly odstraněny kvůli dělostřeleckým plošinám, roku 1556 následovaly osmiboké helmy, hodiny a obydlí hlásného. Roku 1811 přetvořil Carlo Ignazio Pozzi interiér v novogotickém stylu; obnovy proběhly v letech 1928, 1980–1983 a 2010–2015.

Reformační oltář dokončený roku 1547 navrhl Lucas Cranach starší, který namaloval většinu přední strany; jeho syn ji dokončil a namaloval zadní desky. Střední deska zobrazuje Poslední večeři s Lutherem jako „Junker Jörg“, predela Luthera kážícího. Na jižní vnější stěně je reliéf Judensau z roku 1305, od roku 1988 doplněný pamětní deskou Wielanda Schmiedela.

Kostel stojí ve starém městě Lutherstadt Wittenberg, pár kroků od tržního náměstí a zámeckého kostela, které jsou od roku 1996 zapsány na stejném seznamu světového dědictví UNESCO. Jižní stěnu se středověkým reliéfem a pamětní deskou z roku 1988 je vidět z ulice kdykoli. Věže byly během oprav v lešení a dokončeny byly v létě 2015.

Na jižní vnější stěně se dochoval kamenný reliéf z doby kolem roku 1305, „Judensau“ zobrazující rabína pod ocasem prasnice, zatímco jiní sají její mléko, s nápisem „Rabini Shem hamphoras“. Luther se o něm zmínil ve spisu Vom Schem Hamphoras z roku 1543. V roce 1988 pod něj byla vsazena pamětní deska a soudy v letech 2019 a 2022 povolily, aby reliéf zůstal součástí tohoto pamětního souboru.