Großer Plöner See, Jezero v okrese Plön, Šlesvicko-Holštýnsko, Německo

Großer Plöner See je největší a nejhlubší jezero Šlesvicka-Holštýnska: zhruba 28 km² a hloubka 56 m ve východní plönské pánvi, zatímco západní ascheberská pánev má 30 m. Jezero tvoří dvě ledovcové pánve spojené mělčinou; leží v něm přes 20 ostrovů a poloostrov Prinzeninsel se táhne 2 km na sever. Na návrší severního břehu stojí zámek Plön.

Oblast jezera vykazuje stopy lidského osídlení od střední doby kamenné až po středověk, přičemž slovanští osadníci zanechali svou stopu v krajině. Současné vesnice a sídla kolem vody se vyvíjely postupně po staletí.

Slovanský název Plune, „voda bez ledu“, označoval hrad na ostrově Olsborg jižně od Plönu, který roku 1139 zničil hrabě Adolf II. ze Schauenburgu; odtud pochází jméno města. Dnes jezero obhospodařují profesionální rybáři a v létě po něm jezdí výletní lodě.

Jezero má 15 míst ke koupání a v Bosau a Ruhleben leží kempy přímo na břehu. Lodě se půjčují v Plönu a ze skluzů podél břehu lze spustit vlastní plavidlo. Jedna hostovská rybářská licence platí pro celé jezero; v létě je za příplatek povolen noční rybolov.

Řeka Schwentine protéká jezerem a vytváří přirozenou vodní cestu, která přímo spojuje vnitrozemské vody s Kielským fjordem a Baltským mořem. Toto spojení historicky činilo jezero důležitým pro plavbu mezi vnitrozemím a pobřežím.