Kempten Abbey, Benediktinský klášter v Bavorsku, Německo

Kemptenské opatství je bývalý benediktinský klášter v Kemptenu v Allgäu, jehož jádrem je rezidence knížete-opata a klášterní kostel sv. Vavřince, započatý roku 1651 za knížete-opata Romana Giela von Gielsberg. Světlý kamenný kostel má dvě vysoké věže se zelenými kopulemi, lucernami a kříži, ciferník hodin a dlouhé tělo s řadou tmavých obloukových oken; menší stavby se zelenými kopulemi a schody vedou ke vchodu. Klášterní komplex dnes slouží správě vládního obvodu Švábsko.

Klášter zasvěcený Marii, Gordianovi a Epimachovi byl založen roku 752 za opata Audogara s podporou Hildegardy, manželky Karla Velikého, a jejího syna Ludvíka Pobožného. Jindřich IV. potvrdil roku 1062 říšskou bezprostřednost a ve 12. století přijali opati titul knížete-opata. Roku 1213 udělil Fridrich II. hraběcí práva a roku 1218 odstoupil světské ochranné právo, potvrzené Jindřichem VII. roku 1224. Hlas na říšském sněmu roku 1548 dovršil povýšení na říšské knížectví; roku 1803 byl klášter zrušen.

Klášterní kostel svatého Vavřince dal od roku 1651 postavit kníže-opat Roman Giel von Gielsberg a patří k prvním velkým kostelům postaveným v Německu po třicetileté válce. Území kláštera mělo při anexi Bavorskem v roce 1802 kolem 42 000 poddaných. Protestantské říšské město Kempten, od roku 1527, leželo jako enkláva v katolickém klášterním území a oba státy nesly stejné jméno.

Bývalý klášterní kostel, bazilika svatého Vavřince, a přilehlá knížecí rezidence vznikly od roku 1651 na příkaz knížete-opata Romana Giela von Gielsberga poté, co švédská vojska roku 1632 klášter vypálila. Dnes v areálu sídlí správa vládního obvodu Švábsko, takže nádvoří a interiéry jsou používané kanceláře; průčelí se dvěma věžemi a kopulemi je vidět z okolních ulic a náměstí.

Opatství bylo místem posledního zaznamenaného čarodějnického procesu ve Svaté říši římské, který se konal v roce 1775 a týkal se ženy jménem Anna Maria Schwegelin. Tento případ znamenal konec temné kapitoly v evropských právních dějinách.