Finow Canal, vnitrozemská vodní cesta v Braniborsku, Německo

Finowský kanál je 56 km dlouhá vodní cesta z Liebenwalde na Havole do Hohensaaten na Odře, která mezi Zerpenschleuse a Liepe vede souběžně s vodní cestou Havola-Odra. Na fotografii se táhne přímo k linii stromů: na levém břehu nízká opěrná zeď z červenohnědých cihel a stříhaný živý plot, na pravém bezlisté stromy a vysoké rákosí. Jeho historický počáteční úsek Langer Trödel byl znovu připojen v roce 2016.

Vodní cesta byla vytvořena na počátku 17. století, aby umožnila obchod a dopravu mezi vzdálenými oblastmi pod místními vládci. Pozdější staletí přinesla technická vylepšení pro zvládnutí rostoucího provozu a modernizaci infrastruktury.

Kanál nese jméno podle řeky Finow, jejíž tok mezi Liebenwalde a Liepe sleduje. V 19. století se údolí Finow přezdívalo „Wuppertal Marky“, protože vodní cesta přitahovala na břehy kovozpracující průmysl. Od roku 2016 je historický úsek Langer Trödel znovu propojen a kanál slouží hlavně rekreačním plavidlům.

Kanál měří přibližně 56 km a vede od Liebenwalde na Havole k Hohensaaten na Odře; historický úsek Langer Trödel je od roku 2016 znovu propojen. Mezi Zerpenschleuse a Liepe probíhá souběžně s vodní cestou Havola–Odra, od Liepe se do ní vlévá. Spravuje jej plavební úřad v Eberswalde a dnes slouží hlavně plavidlům.

V letech 1898 a 1899 zkoušela firma Siemens & Halske elektrické vlečení plavidel na kanálu mezi městským zdymadlem v Eberswalde a zdymadlem Ragöse, se systémy Köttgen a Lamb. Lamb navrhoval motor na pevném ocelovém laně, Köttgen elektrickou vlečnou lokomotivu. Zkušenosti využila vlečná dráha na Teltowském kanálu i schodiště zdymadel Niederfinow.