St. Jacobi church, Kostel v Greifswaldu, Německo

Svatý Jakub je cihlový halový kostel baltské gotiky na západním okraji starého města Greifswaldu, s hranolovou západní věží a mnohostranným, ustoupeným presbytářem. Osm kulatých sloupů na vysokých soklech odděluje širokou hlavní loď od dvou velmi úzkých bočních lodí a v interiéru se střídají glazované a neglazované cihly. Loď je zaklenuta křížovou žebrovou klenbou na dřevěných příporách a konzolách s listovým řezbářstvím a mezi sloupy je napnuta tenká kovová táhla.

Kostel je poprvé zmíněn v roce 1275, kdy pomořanský vévoda Barnim I. převedl jeho patronát na špitál sv. Ducha; jméno prvního pastora Hermanna je doloženo ke stejnému roku. Stavba dvoulodního halového kostela začala kolem roku 1280 dvěma východními poli a západní věží. Patronátní spor s klášterem v Eldeně, potvrzený papežem v roce 1298, a požár v roce 1461 poznamenaly jeho středověké dějiny.

Kostel je zasvěcen Jakubovi Staršímu a leží na Via Baltica, části Cesty svatého Jakuba. Protože je nejmenší ze tří středověkých farních kostelů Greifswaldu, říká se mu lidově „malý Jakub“. Ve středověku jej užívaly čtyři cechy, mimo jiné Mariengilde a Bratrstvo 12 apoštolů; uvnitř se dochovaly náhrobky rodiny Letzenitz, patronů zbořené Marienkapelle.

Budova byla důkladně modernizována v letech 1979 až 1982, bylo instalováno vytápění a nové podlahy v celém objektu. Tato vylepšení zpříjemňují návštěvu v chladnějších měsících a zároveň zachovávají historický vzhled.

Během napoleonské okupace Greifswaldu sloužil kostel nejprve jako sklad píce a později jako polní pekárna. Již za severní války byl od roku 1715 používán jako prachárna a za třicetileté války jako sklad obilí a mouky.