St. Matthias' Abbey, Benediktinský klášter v Trevíru, Německo

Opatství svatého Matěje je benediktinský klášter v Trevíru, jehož románská bazilika byla vysvěcena 13. ledna 1148. Fasáda z bledě krémového kamene má oranžovo-růžové svislé pásy, tři vystupující šedé portály se skupinami soch, kruhové okno a horní věž se dvěma patry arkádových oken a hodinami se zlatým ciferníkem, korunovanými malými kamennými figurami a křížem. V kryptě jsou hroby biskupů Eucharia a Valeria.

Cyrillus z Trevíru zde nechal v druhé polovině 5. století postavit oratoř a dal mnichům řeholi. Kolem roku 977 komunita přijala řeholi svatého Benedikta. V roce 1127 byly při bourání předchozího kostela nalezeny ostatky považované za ostatky apoštola Matěje a nový klášterní kostel byl vysvěcen 13. ledna 1148 papežem Evženem III. Opatství se v roce 1458 připojilo k bursfeldské kongregaci a v roce 1802 bylo sekularizováno.

Opatství nese jméno apoštola Matěje, jehož ostatky byly nalezeny roku 1127 při bourání předchozího kostela; od 10. století jsou zde uchovávány kosti biskupů Eucharia a Valeria, zakladatelů trevírské arcidiecéze. Poutníci uctívají hrob apoštola, jediný v Německu a severně od Alp, a kostel od roku 1920 nese titul menší baziliky. Komunita se věnuje také farní, nemocniční a poutní pastoraci a přijímá hosty.

Opatství stojí jihozápadně od centra Trevíru u Mosely a dostanete se sem pěšky nebo autobusem. Krypta leží pod chórem; její východní část byla přistavěna kolem roku 1500. Komunita přijímá hosty a vede ekumenické rozhovory, proto si vyhraďte čas na kostel i přilehlé klášterní budovy, nejen na baziliku.

Opatství uchovává jediný apoštolský hrob v Německu a severně od Alp. Ostatky Matěje byly nalezeny roku 1127 při bourání předchozího kostela, podle tradice je nechala přivézt z Palestiny císařovna Helena. Díky tomuto hrobu se sv. Matěj stal od 12. století významným poutním místem.