Bahnhof Wandlitzsee, Nádraží ve Wandlitz, Německo.

Bahnhof Wandlitzsee je nádraží ve Wandlitz s tradiční braniborskou architekturou a přímým spojením s plážovými a vodními oblastmi. Budova integruje železniční infrastrukturu s okamžitým přístupem k jezeru a okolním otevřeným prostorům.

Nádraží Wandlitzsee bylo otevřeno v roce 1905 jako zastávka na znamení na trati Niederbarnimer Eisenbahn mezi Berlínem-Wilhelmsruh a Groß Schönebeck. Po otevření jezerních lázní v roce 1923 byla zastávka přestavěna na reprezentativní nádraží a budova byla slavnostně otevřena v roce 1928. Architekt Wilhelm Wagner, autor i lázní, začlenil do areálu přilehlou silnici.

Název nádraží pochází od jezera Wandlitzer See, jemuž slouží; pláž otevřená roku 1923 přilákala tolik berlínských výletníků, že zastávka z roku 1905 musela být rozšířena na plnohodnotné nádraží. Bývalá čekárna dnes slouží jako Kulturbahnhof pro výstavy a akce, stará nádražní restaurace je pronajata.

Nádražní náměstí o rozměrech přibližně 30 krát 25 metrů je dlážděné drobnými dlažebními kostkami a slouží jako místo příjezdu; pergolové cesty po obou stranách je míjejí, přerušuje je Prenzlauer Chaussee (B 109) a pokračují až k břehu jezera. Západně od silnice vede k vodě šikmá promenáda, podél níž byla zřízena parkovací místa pro vozidla návštěvníků. Nádraží leží na lince RB 27, která jezdí každou hodinu směrem Berlin-Karow a Klosterfelde.

Přednádražní náměstí o rozměrech přibližně 30 na 25 metrů je dlážděné drobnými kostkami a kryté pergolové chodby mezi nádražím a plážovou kavárnou stojí na čtvercových cihlových pilířích vzdálených pět metrů. Součástí areálu byla i čerpací stanice se dvěma stojany a domem obsluhy v Prenzlauer Chaussee 163, využívaná až do 60. let; po odchodu provozovatele Minol se do ní nastěhovala pobočka Deutsche Post.