Castra Gelduba, Římská vojenská pevnost v Krefeldu, Německo

Castra Gelduba je místo římské pevnosti v krefeldské čtvrti Gellep-Stratum, na povodněmi neohroženém návrší spodní terasy Rýna asi deset metrů nad řekou. Dřevohliněný tábor z 1. století byl kolem roku 150 přestavěn na kamenný a kolem roku 380 obehnán kamenným valem s půlkruhovými věžemi. Nad zemí se nic nedochovalo; pozůstatky leží pod poli Gellepu.

První pevnost ze dřeva a hlíny prošla třemi stavebními fázemi, než byla kolem roku 150 přestavěna na kamennou; tehdy v ní sídlila Cohors II Varcinorum equitata. Frankové ji zničili po Postumově povstání roku 259 a znovu v letech 275–276; za tetrarchie byla obnovena jen s kamenným valem a roku 295 povýšena na castrum. Když ji Frankové roku 353–355 zničili znovu, dal ji Valentinianus I. obnovit a kolem roku 380 přibyly půlkruhové věže a nové příkopy. Zůstala římskou pevností nejméně do 5. století.

Název místa pochází od starší osady Ubiů; nedaleký potok Mühlenbach tvořil hranici mezi Kugerny na severu a Ubii na jihu. Pohřebiště se používalo až do konce 8. století a od poloviny 5. století nabývají hroby merovejského rázu: nad bohatě vybaveným hrobem byl navršen mohylový násyp a kolem něj byli pohřbíváni další zámožní Frankové.

Archeologické nálezy z pevnosti jsou vystaveny v Museumszentrum Burg Linn, kde zbraně, mince a vojenské vybavení vyprávějí příběh lokality. Muzeum poskytuje nejlepší způsob, jak porozumět artefaktům, protože samotné vykopávky mají omezenou viditelnost.

Pohřebiště se používalo od vlády Neronovy (54–68 n. l.) do pozdního 8. století; bylo prozkoumáno přes 6000 hrobů. Ve 4. století se orientace hrobů změnila ze severojižní na východozápadní a hrobová výbava ubývala; v polovině 5. století mají hroby merovejský ráz a na západním okraji byla nad bohatě vybaveným hrobem navršena mohyla.