Gustavia, Archeologická lokalita na poloostrově Mönchgut, Německo

Gustavia je místo nedokončeného švédského přístavního města, započatého roku 1806 na jihovýchodním pobřeží Rujány západně od Groß Zicker. Nad zemí téměř nic nezbylo: viditelné pozůstatky tvoří dvě dřevěné schránky vyplněné kameny z borových prken dlouhých 7,2 m, vzdálené 6,4 m, v hloubce kolem 3 m u poloostrova Zickersches Hövt.

Gustavia bylo švédské přístavní město plánované od roku 1806 na břehu zálivu Zicker See, který důstojníci Boye a Gripenberg označili za vhodný pro 300 až 400 plavidel. Král Gustav IV. Adolf nařídil stavbu 11. září 1806: plánovány byly loděnice, dok, námořní škola a přes 30 budov. Francouzi obsadili Rujánu roku 1807 a stavby zničili; Švédsko projekt opustilo a Prusko, které roku 1815 získalo Švédské Pomořany, jej nikdy neobnovilo.

Jméno vzdávalo hold králi Gustavu IV. Adolfovi, který 11. září 1806 přikázal stavbu přístavu; město bylo plánováno i jako obchodní köping. Důstojníci Boye a Gripenberg toho léta zaměřili Zicker See a uznali jej vhodný pro 300 až 400 plavidel. Na Karibiku přežívá jmenovec: Gustavia na Svatém Bartoloměji, švédské kolonii v letech 1785–1877, nese jméno Gustava III.

Lokalita leží západně od Groß Zicker na poloostrově Mönchgut u jezera Zicker See. Nález z roku 1995 vzešel z letecké prospekce; dřevěné a kamenné schránky leží asi 3 metry hluboko u poloostrova Zickersches Hövt a z pevniny nejsou vidět. Zátoka sloužila jako chráněné zimoviště lodí.

V roce 1995 odhalila letecká prospekce u poloostrova Zickersches Hövt dvě dřevěné schránky; potápěči je určili jako 7,2 m dlouhá borovicová prkna vyplněná kameny, vzdálená 6,4 m. Dendrochronologie datovala dřevo na počátek 19. století, na konec švédské doby. Jsou to zbytky přistávacího můstku postaveného kolem roku 1813 po odchodu Francouzů.