Walloon-Dutch Church Hanau, Budova kostela v Hanau, Německo

Valonsko-nizozemský kostel je budova kostela z počátku 17. století v centru Hanau, která spojuje pozůstatky ze dvou odlišných částí. Valonské křídlo zobrazuje původní ruiny, zatímco nizozemská část byla obnovena po druhé světové válce.

Valonští uprchlíci přišli do Hanau již roku 1593; hrabě Filip Ludvík II., u moci od roku 1595, zde usadil reformované z Frankfurtu. Základní kámen byl položen 9. dubna 1600 a první bohoslužba se konala 29. října 1608. Dvojitý kostel sloužil francouzskému a nizozemskému sboru; po druhé světové válce byla obnovena jen menší nizozemská polovina.

Sbor si zachoval reformovanou identitu a nepřipojil se k Hanauské unii z roku 1818, proto zůstal oddělen od zemské církve. V 19. a na počátku 20. století v bohoslužbách postupně vytlačila francouzštinu a nizozemštinu němčina, a od roku 1945 se slouží pouze německy. V roce 2021 vytvořil Claus Bury, potomek hugenota Pierra Buryho z Troyes, na Französische Allee žulovou skulpturu připomínající měděnou mapu města, kterou v roce 1632 vyryl Matthäus Merian.

Budova se nachází v centru Hanau vedle pomníku bratří Grimmů a v denních hodinách vítá návštěvníky bez vstupného. Pro bližší seznámení s historií a detaily interiéru lze domluvit komentované prohlídky.

Kostel byl původně dvojitý: větší valonská polovina měla tvar dvanáctiúhelníku, menší nizozemská osmiúhelníku, obě byly vzájemně vsazené a uprostřed dělicí stěny stála osmiboká věž. Po bombardování byla obnovena jen nizozemská polovina; valonská zůstala jako otevřená zřícenina se třemi lomenými oblouky a bustou na podstavci pod prostředním obloukem.