Burgruine, Zřícenina hradu v Thiersteinu, Bavorsko, Německo

Burg Thierstein je zřícenina hradu na ostrohu z bazaltu ve výšce 615 m n. m. nad obcí Thierstein. Na jihozápadě odděluje ostroh od vnitrozemí šíjový příkop; druhý příkop mezi předhradím a jádrem hradu byl v 19. století zasypán. Válcová hlavní věž se dochovala do výšky 24 m a obvodové zdi jádra místy dosahují ještě tří podlaží.

Albrecht XI. Nothaft dal postavit Thierstein kolem roku 1340 jako správní sídlo říšských lesů v Egerlandu; hrad je poprvé zmíněn toho roku. Dlouhé spory s městem Eger donutily Nothafty prodávat majetek kus po kuse, na konci 14. století hrad přešel na míšeňského markraběte Viléma I. a roku 1415 na norimberské purkrabí z rodu Hohenzollernů. Požár, který roku 1725 zasáhl trhové městečko Thierstein, zanechal hrad v troskách.

Název Thierstein pochází z vsi pod hradem, který byl správním sídlem říšských lesmistrů v Egerlandu. Roku 1497 se bergfrit stal součástí soustavy strážních věží a Thierstein byl určen jako shromaždiště měšťanských milicí Sechsämterlandu. Nejstarší vyobrazení hradu je v Selbské kronice Paula Reinela z roku 1612.

K návštěvě hradu je zapotřebí klíč, který se vydává proti složení zálohy. Bergfrit vysoký 24 metrů má vyhlídkovou plošinu s panoramatickým výhledem na Fichtelgebirge až do Egerlandu. Druhý příkop oddělující předhradí od jádra hradu byl zasypán v 19. století.

Zachoval se 24 metrů vysoký bergfrit, z jeho vyhlídkové plošiny je vidět celé Fichtelgebirge až do Egerlandu. Věž není volně přístupná: v Thiersteinu se vydává klíč proti záloze. Druhý příkop, který kdysi odděloval protáhlé předhradí od jádra hradu, byl v 19. století zasypán.