Dorfkirche Lankwitz, Středověký vesnický kostel v Lankwitz, Steglitz-Zehlendorf, Berlín, Německo

Dorfkirche Lankwitz je kostel z polních kamenů s krátkou, téměř čtvercovou lodí, dlouhým chórem a půlkruhovou apsidou, všechny ve stejné výšce okapu. Západní portál je půlkruhový otvor ze 13. století; zazděné jižní dveře chóru si zachovaly kamenné ostění. Na západním štítu stojí dřevěná střešní věž s kohoutem.

Lankwitz je poprvé zmíněn v roce 1239, kdy braniborští markrabata Jan I. a Ota III. předali vesnici benediktinskému klášteru St. Marien ve Spandau. Klášter, který držel patronát až do reformace, brzy nato, pravděpodobně ještě před rokem 1250, nechal postavit kostel z polních kamenů, velmi pravděpodobně na místě dřevěného kostela. V roce 1757 proběhla rozsáhlá přestavba; po zničení při náletech v noci z 23. na 24. srpna 1943 byl kostel s mírnými změnami obnoven a 16. prosince 1956 vysvěcen.

Neobvykle dlouhý chór ukazuje na benediktinky ze St. Marien ve Spandau, které měly patronát až do reformace a potřebovaly více míst. Uvnitř je oltářním obrazem epitaf z roku 1550 pro berlínského starostu Joachima Reicha, zemřelého roku 1540, se scénou Ukřižování; je zapůjčen z Marienkirche. Zachoval se kalich z roku 1589 a tepaná mosazná křtitelnice z doby kolem roku 1500.

Kostel stojí ve starém jádru vsi Lankwitz v berlínském obvodu Steglitz-Zehlendorf. Západní portál s půlkruhovým obloukem je původní vstup ze 13. století v západním štítu; zazděná jižní brána, bývalá kněžská brána, je dosud vidět na jižní stěně chóru. Do interiéru se vchází těmito západními dveřmi.

Neobvykle dlouhý chór odkazuje na benediktinky ze St. Marien ve Spandau, které měly patronát až do reformace a potřebovaly více míst pro své chórové lavice. Vrstvy kamene neprobíhají mezi apsidou, chórem a lodí, takže části vznikaly postupně.