Protestant church, Coesfeld, Budova kostela v Coesfeldu, Německo

Kostel sv. Ignáce je sálová stavba z červených cihel o šesti polích s vysokým středním průčelím členěným pilastry a pásy světlého kamene. Tři kruhová okna jsou nad vysokým hrotitým oknem s kružbou a kamenným portálem s reliéfním panelem. Vlevo přiléhá nižší cihlové křídlo s nárožní vížkou a viditelnou boční stěnu rytmizují vysoká hrotitá okna s kamenným orámováním.

Základní kámen položil 1. května 1673 kníže-biskup Christoph Bernhard von Galen; roku 1688 byla střecha pokryta břidlicí a roku 1691 byly dokončeny klenby, téhož roku zřícení klenby presbytáře zabilo pět dělníků. První bohoslužba se konala o Nanebevstoupení 1694, vysvěcení roku 1710 poté, co Johann Rendeles dokončil interiér. Od roku 1803 kostel společně užívali katolíci a protestanti až do roku 1969, kdy přešel protestantskému sboru.

Kostel nese jméno Ignáce z Loyoly, zakladatele jezuitů, kteří jej od roku 1673 stavěli. Od roku 1803 se o něj dělila malá protestantská obec asi třiceti lidí s katolickými školními bohoslužbami Nepomucena; toto simultaneum trvalo do roku 1969, kdy budova přešla na protestanty. Hlavní oltář pochází z františkánského kostela v Soestu, fundace biskupa Franze von Fürstenberg.

Kostel stojí v centru Coesfeldu vedle farního kostela sv. Lamberta. Interiér je sál o šesti polích se silně vystupujícími pilíři, na západě kruchta s varhanami a pod ní nízká klenutá předsíň. K vidění je hlavní oltář z bývalého františkánského kostela v Soestu a kazatelna z Erwitte.

Hlavní oltář pochází z kostela minoritů v Soestu, daroval jej paderbornský kníže-biskup Franz von Fürstenberg; vznikl ve stejné dílně jako ztracený původní oltář, ale je asi o pět metrů nižší. Kazatelna pochází z Erwitte. Při obnově v roce 1945 stál nejprve místo oltáře prostý černý kříž.