Evangelical Church, Budova kostela v Saarlouis, Německo

Evangelický kostel v Saarlouis je sálový kostel s půdorysem řeckého kříže a výraznou nárožní věží zakončenou neobarokní křivou střechou. Fasády spojují novogotické a novorenesanční prvky, na soklu z černého bazaltu stojí zdi ze žlutého pískovce s červeně orámovanými dveřmi a okny. Uvnitř lehká žebrová klenba překlenuje centrální prostor, v čtyřech ramenech kříže jsou empory.

Saarlouis, založené roku 1680 jako francouzské pevnostní město, umožnilo vznik protestantského sboru až po předání pevnosti Prusku v roce 1815. Král Fridrich Vilém III. dal přestavět bývalou šermířskou síň „Salle des Cadets“ na posádkový kostel. Po zrušení pevnostního statutu v roce 1889 a zrušení posádkového pastoračního místa v roce 1893 sbor postavil nový kostel na zbořeném pátém bastionu; základní kámen byl položen 22. srpna 1904 a kostel vysvěcen 29. června 1906.

Interiér se řídí Wiesbadener Programm: oltář, kazatelna a varhany jsou umístěny svisle nad sebou. Kazatelna, osmiúhelníkový koš vsazený do zdi, nese měděné tepané desky se rozsévačem, dobrým pastýřem, milosrdným Samaritánem a marnotratným synem. V presbytáři stojí menora odkazující na židovské kořeny křesťanské víry.

Kostel stojí v Kaiser-Wilhelm-Straße 2, vedle na Kaiser-Friedrich-Ring 46 je fara z roku 1902. Hlavní portál je pod nárožní věží obrácen do ulice; tudy se vchází dovnitř. Před kostelem rostou dva duby vypěstované z žaludů Lutherova dubu ve Wittenbergu, vysazené roku 1910.

Žlutý pískovec pochází z velké části ze zbořené pevnosti Saarlouis a samotné bloky byly vytěženy na Limbergu u Wallerfangen. V roce 1910 byly před kostelem vysazeny dva duby vypěstované ze žaludů Lutherova dubu ve Wittenbergu; další dub za kostelem pochází ze Sachsenwaldu.