Engelberg Abbey, Františkánský klášter v Großheubachu, Bavorsko, Německo

Opatství Engelberg je klášter nad Großheubachem, k němuž vede 612 pískovcových schodů, Engelsstaffeln, zřízených roku 1637 jako poutní cesta. Bílá třípatrová budova s tmavou břidlicovou střechou má dvě křídla sbíhající se u čtvercové věže se strmou jehlanovou střechou; dřevěné vstupní dveře jsou u paty věže. Interiér kostela je neobarokní, s hlavním oltářem z roku 1909 pod zlatým věncem paprsků.

Kolem roku 1300 byla na kopci, tehdy zvaném Rulesberg, postavena dřevěná kaple svatého Michaela, kolem roku 1310 přibyla socha Panny Marie. Nejstarší autentická listina o pouti pochází z roku 1406. Roku 1630 povolal mohučský arcibiskup Anselm Casimir Wambolt von Umstadt kapucíny, kteří postavili klášter a kostel; roku 1637 bylo zřízeno schodiště Engelsstaffeln. Po vyhnání při sekularizaci roku 1803 obnovili roku 1828 dům františkáni na příkaz bavorského krále Ludvíka I.

Pouť zde ctí dvě postavy: archanděla Michaela, patrona kostela, a Marii jako „královnu andělů“. Mariánská socha, doložená od roku 1310, je uctívána jako zázračný obraz. Nejstarší autentická listina o pouti pochází z roku 1406. Klášter je také pohřebištěm knížecího rodu Löwenstein-Wertheim-Rosenberg.

Výstup pěšky je náročný a vyžaduje pevnou obuv a dobrou rovnováhu, zejména za mokra nebo náledí. Po dosažení vrcholu najdete hostinec s jídlem a pitím a také oblasti, které můžete prozkoumat vlastním tempem.

Třímetrová kamenná skulptura archanděla Michaela v boji se Satanem nestojí uvnitř kostela, ale na západním průčelí ve skořápkovité nice; vytvořil ji roku 1635 miltenberský sochař Zacharias Huncker starší. V trojúhelném štítu nad hlavním portálem je Madona s dítětem po stranách dvou andělů a pod ní latinský nápis HIC EST DOMUS DEI ET PORTA CAELI.