Franziskanerkloster Paderborn, Klášter v Paderbornu, Severní Porýní-Vestfálsko, Německo

Františkánský klášter v Paderbornu je barokní komplex ve Westernstraße, budovaný od roku 1663 (konventní budova) a 1668 (kostel) v italském stylu; roku 1728 přibylo křídlo „Fürstenflügel“ s ošetřovnou a přednáškovým sálem. Fasády obrácené do ulice přežily nálet 27. března 1945; kostel byl znovu využíván roku 1948 a klášterní budova o tři roky později.

Kolem roku 1232 vznikl na Kampu první františkánský dům, doložený roku 1235, který byl za reformace zrušen; poslední bratři odešli roku 1530. Roku 1658 se františkáni-observanti Saské provincie usadili ve Westernstraße v domě, který daroval občan Hermann Georg Rickwin, a nastěhovali se 31. března 1658. Základní kámen konventu byl položen roku 1663 a kostela roku 1668, čímž vznikl barokní komplex v italském stylu. Zrušen 29. července 1875 během Kulturkampfu, bratři se vrátili roku 1887; 27. března 1945 budovy vyhořely a byly obnoveny, kostel byl znovu užíván od roku 1948.

Klášter zůstává aktivním místem víry, kde návštěvníci mohou zažít kontemplativní život františkánské komunity. Prostory odrážejí tuto duchovní tradici prostřednictvím jednoduchého vybavení a tichého rytmu každodenní náboženské praxe.

Návštěvníkům je přístupný klášterní kostel ve Westernstraße; samotné klášterní budovy veřejnosti otevřené nejsou. Italská barokní fasáda a komplex byly obnoveny po náletu 27. března 1945, při němž zůstaly stát jen fasády obrácené do Westernstraße. V klášteře se pravidelně konají duchovní přednášky, koncerty a výstavy.

Zde studoval teologii františkán Elpidius Markötter (1911–1942), který zemřel jako mučedník. Klášter také hostil studium saské provincie pro dogmaticko-scholastickou teologii a kolem roku 1800 bratři vedli paderbornskou normální školu. V roce 1811 zde žilo patnáct kněží a šest laických bratří.