Amtsgericht I und Landgericht I, Komplex civilních soudů v Berlin-Mitte, Německo

Amtsgericht I a Landgericht I je čtyřpodlažní omítaná soudní budova, stavěná po etapách v letech 1896–1904 na Littenstraße 12–17 na rohu Grunerstraße. Bloková zástavba se čtyřmi vnitřními příčnými křídly vytváří dvanáct dvorů různé velikosti. Pětiosé hlavní průčelí do Littenstraße člení kolosální ionské pilastry a uprostřed je završuje štít; přízemí je bosované. Uvnitř prochází všemi podlažími klenutý vestibul a hlavní schodišťový prostor překlenuje trojlístková klenba o rozpětí 23 metrů, délce 35 metrů a výšce 28 metrů, nesená dvojicemi sloupů.

Komplex vznikal po etapách v letech 1896–1904 na státním pozemku, kde starší kadetní dům sloužil jako soud od říšského zákona o soudním zřízení z roku 1879. Předběžné návrhy vytvořilo pruské ministerstvo veřejných prací za účasti Paula Thoemera a Rudolfa Mönnicha; provedení vedl Otto Schmalz, který přidal dvě reprezentativní schodiště a střední křídlo na Littenstraße. V době NDR zde sídlil Nejvyšší soud NDR a městský soud Berlína.

Sochařská výzdoba byla provedena podle modelů sochaře Otta Richtera a její secesní formy byly pro pruskou státní stavební správu neobvyklé. V chodbách nižších podlaží se po obou stěnách táhnou pásy 50 cm širokých plnobarevných červených obkladaček vedle dveřních rámů z červeného pískovce. Dveře do chodeb v obou hlavních podlažích jsou dubové.

Budova je fungující soud: jednací síně a kanceláře nejsou přístupné turistům a jednání lze sledovat jen z míst vyhrazených veřejnosti. Hlavní vchod z Littenstraße ústí do klenutého vestibulu; u dveří probíhá bezpečnostní kontrola. Komplex je jeden blok od stanice metra Klosterstraße a vnitřní dvory nejsou veřejné průchody.

Hlavní schodišťová hala je zaklenuta trojlístkovou klenbou spočívající na párech sloupů: rozpětí 23 metry, délka 35 metrů, výška vrcholu 28 metrů. Pohledové plochy jsou z pískovce z Cotty a hlavní schodiště je řešeno jako dvojitá spirála. Stropy chodeb tvoří klenby Koenen, metoda, kterou pro tuto budovu vyvinul inženýr Mathias Koenen.