Göltzschtalbrücke, Kamenný obloukový most ve Vogtlandu, Sasko, Německo

Göltzschtalbrücke je silniční most dlouhý 364 m na dálnici A 72, který překračuje údolí Göltzsch u Weißensandu. Konstrukce je oblouková stavba z přírodního kamenného zdiva s pěti oblouky o rozpětí 50,5 m, podepřenými pilíři ve vzdálenosti 62 m. Most dosahuje maximální výšky 35 m a obsahuje ve vnitřku výplňový beton.

Most byl postaven od října 1937 do prosince 1938 v rámci dálnice Vogtlandautobahn, plánovaný pro čtyři pruhy, avšak kvůli nedostatku dělníků a materiálu dokončený jen se dvěma. V dubnu 1945 jej vyhodili do povětří ustupující němečtí vojáci; obnova v sovětské okupační zóně skončila v říjnu 1948. V letech 1992 až 1994 byl most důkladně opraven a rozšířen na čtyři jízdní pruhy a dvě krajnice.

Most u Weißensandu dal název knize Auguste Lazarové „Die Brücke von Weißensand“ z roku 1965, jež líčí, jak obyvatelé na počátku března 1945 zachránili dvě ženy z projíždějícího transportu vězeňkyň z tábora Groß-Rosen. Za dob NDR mohli most stále přecházet pěší.

Most je snadno dostupný z silnice B173 mezi Reichenbachem a Plauen, s parkovacími místy a vyhlídkovými body v blízkosti. Návštěvníci získají nejlepší výhledy z různých úhlů v údolí pod mostem a z cest, které vedou podél břehů řeky Göltzsch.

Pět oblouků mostu má světlé rozpětí 50,5 m a vzdálenost pilířů 62 m, maximální výška je 35 m. V době NDR, než byla dálnice A 72 rozšířena, mohli pěší most přecházet. Spisovatelka Auguste Lazar pojmenovala svou povídku z roku 1965 „Die Brücke von Weißensand“ podle této stavby.