Borders of the Roman Empire, Pohraniční opevnění Římské říše, světové dědictví v několika zemích

Hranice Římské říše spojovaly přírodní překážky, jako Rýn a Dunaj, s vojenskými cestami, propojenými pevnostmi a místy souvislými zdmi. V Británii byly postaveny dvě zdi jedna za druhou: Hadriánův val v roce 122 a Antoninův val mezi lety 142 a 144; v Sýrii a Arabia Petraea nebyla souvislá zeď, ale síť pohraničních osad a pevností. V Dákii spojoval Limes Moesiae dvě nebo tři linie valu s Velkým táborem a mnoha menšími tábory.

Latinský výraz limes získal správní význam až po 3. století, kdy označoval vojenský okruh pod velením dux limitis. V Británii byly postaveny dva valy za sebou: Hadriánův val z roku 122 s 50 000 vojáky a Antoninův val z let 142–144, opuštěný roku 164 a krátce znovu obsazený roku 208 za Septimia Severa. V Dákii spojoval Limes Moesiae dvě až tři linie valu s Velkým táborem a mnoha menšími tábory.

Pohraniční zóny utvářely vývoj evropských populací prostřednictvím obchodních cest, vojenských stanovišť a míst, kde se setkávali Římané a neŘímané. Tyto oblasti ukazují, jak lidé z různých světů žili a pracovali vedle sebe.

Úseky hranice leží v mnoha zemích, od Hadriánova valu v Británii po Limes Tripolitanus v severní Africe, proto si před cestou vyberte jeden z nich. Ve pevnosti Saalburg u Frankfurtu lze projít zrekonstruovanou posádkou. Kamenné základy na fotografiích patří k jedné vykopané hraniční lokalitě, kde nízké zdi vyznačují místnosti.

Latinské podstatné jméno limes označovalo stezku nebo mez mezi poli, hraniční kámen či jakoukoli cestu, než je badatelé začali vztahovat na hranici říše. Po 3. století se stalo správním termínem pro vojenský okruh pod velením dux limitis. Sami Římané tímto slovem hranici říše neoznačovali.