St. Christophorus-Kirche, Farní kostel v Reinhausenu, Německo

Kostel sv. Kryštofa stojí na pískovcové skále Kirchbergu, asi 30 metrů severně od skalního okraje, který strmě spadá do údolí Wendebachu. Jeho západní průčelí tvoří blok dvou věží s červenými jehlanovými střechami, úzkými půlkruhovými okny a jediným portálem. Interiér je halový kostel s bíle omítnutými pilíři, půlkruhovými oblouky a červeným stropem.

Kostel začal jako hradní kaple pro hrabata z Reinhausenu v 10. století a byl přeměněn na benediktinský klášterní kostel ve 12. století. Tato přeměna formovala náboženskou funkci budovy po staletí.

Kostel nese jméno svatého Kryštofa, jehož kamenná plastika stojí uvnitř jako patron stavby. V lodi se dochovaly dva pozdně gotické oltáře a rozsáhlé zbytky pozdně středověkých nástěnných maleb a vesnice kostel dosud nazývá klášterním kostelem v Reinhausenu na památku benediktinského kláštera zrušeného po reformaci roku 1542.

Kostel stojí na Kirchbergu přibližně 30 metrů severně od skalního okraje nad údolím Wendebachu; přístupová cesta končí na zpevněném parkovišti na západní straně. Jižní a východní strana sousedí s ohrazeným hřbitovem, severní strana k bývalému klášternímu areálu není veřejně přístupná. Stavba je od skutečného východu odchýlena asi o 23 stupňů.

Tři schodiště vytesaná do skály, kdysi jediná cesta z vesnice, stojí dodnes a jejich stupně jsou staletým používáním silně sešlapané. Povozy se ke kostelu dostaly jen od severovýchodu přes dvůr statku, dokud nebyla na počátku 19. století postavena cesta na Kirchberg.