Schandauer Schlossberg, zřícenina hradu v Bad Schandau, Sasko, Německo

Schandauer Schlossberg je skalní výběžek v Bad Schandau s pozůstatky hradu ze 13. století a na stejné plošině s umělou zříceninou slavnostně otevřenou 24. června 1883. Hradní plošina tvoří nepravidelný čtyřúhelník o rozměrech přibližně 20 na 45 metrů, obklopený dvojitým valem a příkopem; kruhová cisterna vytesaná do skály se dochovala, ale je nyní zasypaná. Věž zříceniny má vnější kamenné schodiště s kovovým zábradlím a vnitřní točité schodiště na vyhlídkovou plošinu.

Hrad byl pravděpodobně postaven ve 13. století jako říční a silniční stráž k zajištění obchodu na Labi a Via Regia. Patřil rodu Berka von Dubá na hradě Hohnstein a byl pravděpodobně zničen během husitských válek (1419–1434). V roce 1883 postavil stavitel Dachsel na místě umělou zříceninu, do níž byly začleněny zbytky původních zdí.

Název Schomberg, na mapě Meriana ze 17. století zapsaný jako Schoumberg, může pocházet ze středohornoněmeckého schouwen (hledět) a označovat signalizační pozorovatelnu. Plošina se nazývá také Kiefericht. Při slavnostním otevření v roce 1883 dostala umělá zřícenina jméno Frienstein; místní skupina od něj v roce 1906 upustila poté, co byl Vordere Raubschloss určen jako skutečný Frienstein.

Na plošinu věže se vystupuje po vnějším kamenném schodišti s kovovým zábradlím a poté po točitém schodišti uvnitř věže. Stromy kolem omezují výhled na Bad Schandau a údolí Labe. Náhorní plošina leží asi 300 m severně od centra Bad Schandau a kruhová cisterna je zasypaná.

Při slavnostním otevření v roce 1883 nazval Gebirgsverein für die Sächsische Schweiz zříceninu Frienstein; poté, co byl Vordere Raubschloss jednoznačně určen jako skutečný Frienstein, místní skupina od názvu v roce 1906 upustila. Na vyhlídkovou plošinu věže vede vnější kamenné schodiště s kovovým zábradlím a vnitřní točité schodiště.