Synagogue in Bielefeld, Synagoga v Bielefeldu, Německo

Synagoga v Bielefeldu je budova z počátku 20. století s výraznými architektonickými prvky typickými pro toto období. Její interiér byl navržen pro přibližně 800 lidí v hlavním modlitebním sále pro bohoslužby a shromáždění.

Stará synagoga byla postavena v letech 1904/05 podle návrhu Eduarda Fürstenaua, který v roce 1902 vyhrál architektonickou soutěž s novobyzantským řešením; základní kámen byl položen 18. května 1904 a vysvěcení proběhlo 20. září 1905. Nahradila synagogu z roku 1847 na Klosterplatz, která přestala stačit obci s více než 1100 členy. V noci z 9. na 10. listopadu 1938 ji během listopadového pogromu národní socialisté vyplenili a zapálili; zřícenina byla od listopadu 1939 rozebrána.

Komunita, která synagogu postavila, měla přes 1100 členů ve 250 domácnostech; bohoslužby o velkých svátcích se dlouho konaly v pronajatých prostorách, protože synagoga z roku 1847 na Klosterplatzu přestala stačit. Nová budova pojala 450 mužů a 350 žen a oponu Tóry utkala bielefeldská umělkyně Gertrud Kleinhempel.

Místo se nachází v centru Bielefeldu a je dostupné pěšky z centra města. Je dobré si předem ověřit, zda jsou návštěvy v určitých časech možné nebo zda jsou k dispozici komentované prohlídky.

Požár synagogy natočil amatérský filmař Gustav Wittler; dochovaný film je jedním z mála záznamů hořící synagogy během pogromů 9. listopadu 1938 a promítá se v Židovském muzeu v Berlíně a v United States Holocaust Memorial Museum. Barevné diapozitivy hořící kopule pořídil amatérský fotograf Hans Asemissen, který bydlel hned vedle v Turnerstraße.