St. Irmine Abbey, Opatství v Trevíru, Německo

Opatství svaté Irminy je bývalý benediktinský ženský klášter v Irminenfreihofu v Trevíru, nikoli na Moselu. Jeho kostel, postavený v letech 1768–1771 podle plánů Jeana Antoina, je jednolodní sálová stavba se čtyřpolovým hlavním prostorem a mírně ustoupeným chórem; jihovýchodní věž pochází z románského kostela z 11. století. Bílá dvoupatrová budova s růžovo-červenými pruhy, obloukovými skleněnými dveřmi a prohnutým štítem stojí u trávníku; v komplexu jsou patrné zbytky římských přístavních skladů.

Klášter byl založen mezi lety 645 a 659 a zpočátku se řídil kolumbánskou řeholí. V roce 966 jej Ota I. podřídil kontrole arcibiskupa z Trevíru.

Opatství bylo nejprve zasvěceno Panně Marii; jméno svaté Irminy se prosadilo až koncem 10. století, kdy byla Irmina prohlášena za svatou a spolupatronku. Její pozdní legenda, kterou 400 let po její smrti napsal Theofrid z Echternachu, z ní učinila legendární zakladatelku, ačkoli byla ve skutečnosti druhou abatyší po Modestě. Kostel, obnovený v letech 1962–1964, nese toto jméno.

Západní křídlo pochází z poloviny 18. století, zatímco kostel byl postaven na konci 18. století. Návštěvníci by měli vzít na vědomí, že komplex je částečně viditelný z břehů Mosely a je přístupný pěšky.

Opatství stojí na místě římských přístavních skladišť (horrea), odtud název „Oeren“. Výzkumy ve východní části odkryly základy hustě natěsnaných obydlí a dílen z 1.–4. století, částečně zachované. Římské přístavní haly jsou v částech komplexu dosud rozpoznatelné, členěné slepými arkádami.