St. Sebastian, Würselen, Římskokatolická církevní budova ve Würselenu, Německo

Sv. Šebestián je katolický farní kostel v centru Würselenu, postavený ze světlého krémového zdiva s šedými kamennými rámy. Západní věž, z velké části románská (1150–1200), nese dnes jehlanovou střechu místo barokní špičky zničené roku 1944. Loď navrženou Laurenzem Mefferdatisem roku 1725 rozšířil Heinrich van Kann v letech 1906–1908 směrem na východ o transept, větší chór a kupoli na osmibokém základu; křížový půdorys měří 65 m na délku a 32 m na šířku, kupole je vysoká 40 m.

Listina ze 17. října 870 uvádí, že Ludvík Němec převedl kostel „zu wormsalt“ na opatství Prüm; šlo pravděpodobně o franský kostel na dřevěných sloupcích. Výzkumy z roku 1938 vedle dnešního kostela nalezly základy z lomového kamene datované kolem roku 600, archeologický doklad starší církevní stavby však chybí. Mezi lety 1150 a 1200 byl postaven trojlodní románský kostel, jehož západní věž se dochovala v dnešní stavbě.

Farnost se pro svou velikost nazývá „Würselener Dom“; od roku 2010 je největší sloučenou farností v diecézi Cáchy, vznikla z osmi dříve samostatných farností. Hlavní oltář, vysoký 12 m a široký 7 m, vyplňuje výklenek chóru a zobrazuje svatého Šebestiána; svatostánek je připisován Johannu Josephu Couvenovi (1758), což však není historicky doloženo.

Kostel stojí v centru Würselenu; hlavní vchod je pod malým kruhovým oknem a loď kryje tmavá vícedílná střecha. Západní věž, obnovená po roce 1944 s arkádami a stanovou střechou, měří 31 m; křížová kupole 40 m. Všimněte si 12 m vysokého hlavního oltáře, který vyplňuje kněžiště.

Nejstarší zvon, odlitý roku 1275, dlouho sloužil jako zvon Anděl Páně a dnes se používá jen jako zvon proměnění; nějakou dobu byl zapůjčen novému kostelu sv. Pia X. ve Schweilbachu/Teutu. Čtyři bronzové zvony ve věži jsou zvon Maria z roku 1384, zvon Balbina z roku 1432, zvon Sebastiana z roku 1954 a zvon Pius z roku 1961, poslední váží 4600 kg a patří k největším odlitým zvonařstvím Otto.