St. Johannes, Klášterní kostel v Mallersdorf-Pfaffenberg, Bavorsko, Německo

Sv. Jan je bílý klášterní kostel na návrší nad údolím Kleine Laber, jehož pozdně románský západní portál z vápence má trojstupňové obložení se sloupky a tympanon s křížem, liliemi a rozetami. Dvě pětipatrové čtvercové věže s jehlanovými střechami lemují barokní střední část s figurou patrona; interiér je sál s nástěnnými pilíři jihoněmeckého typu.

Podle pozdně středověké tradice byl první kostel, tzv. Starý Münster, vysvěcen roku 1109, dva roky po založení benediktinského kláštera; stál západně od dnešního kostela a byl zbořen roku 1759. Na nynějším místě vznikl ve 12. století kostel vysvěcený roku 1177, který byl v polovině 13. století přestavěn v pozdně románském slohu a roku 1265 znovu vysvěcen jako trojlodní bazilika bez transeptu; její dvouvěžové průčelí a západní portál se dochovaly. Následoval pozdně gotický chór z let 1460–1463, od roku 1613 přestavba na kostel s nástěnnými pilíři a od roku 1740 rokoková úprava za opata Heinricha VI. Widmanna, vysvěcená až roku 1792 za opata Gregora Schwaba.

Kostel je zasvěcen evangelistovi Janovi, jehož socha zdobí vrchol barokního štítu mezi oběma západními věžemi. Od roku 1869 jej jako klášterní kostel používají chudé františkánky Svaté Rodiny a od roku 1921 slouží také jako farní kostel pro Mallersdorf, Ettersdorf, Ried a Seethal.

Kostel stojí v nadmořské výšce 411 m na klášterním vrchu, asi 30 m nad údolím Kleine Laber, v areálu kláštera Mallersdorf. Západní průčelí obrací ke Klosterbergstrasse, kde vstup označují dvě pětipatrové věže s jehlancovými střechami; pozdně románský západní portál je v barokní předsíni mezi nimi. Uvnitř odděluje kovaná mříž z doby kolem roku 1720 předsíň od lodi.

Západní portál, po roce 1740 vsazený do barokní předsíně, je pozdně románské dílo z vápence kostela vysvěceného roku 1265: trojstupňové ostění se třemičtvrtními sloupky a tympanon s rovnoramenným křížem, liliemi a rozetami. Stylem se váže k portálu kostela St. Jakob v Řezně, tesanému kolem roku 1200.