Pfahlwege im Campemoor, Archeologické dřevěné cesty v Neuenkirchen-Vörden, Německo

Pfahlwege im Campemoor jsou dřevěné cesty z doby kamenné, které vedly přes vrchoviště a byly zachovány pod vrstvami rašeliny a vody. Cesty se skládají z dřevěných prken položených vedle sebe a několika paralelních struktur, které archeologové odhalili během tisíciletí.

V Campemooru bylo objeveno šest pravěkých bažinných cest, zkoumaných výzkumy v letech 1992–2004. Nejstarší, cesta 31 Pr, vznikla kolem roku 4550 př. n. l. ve středním neolitu a je považována za nejstarší známou bažinnou cestu na světě. Její třívrstvá konstrukce měla ve spodní vrstvě březové kmeny, výše tři paralelní řady borových kmenů a pochozí plochu z borových kuláčů silných až 20 cm se stopami kamenných seker. Cesta 32 Pr, datovaná do let 2900–2879 př. n. l., vedla paralelně ve vzdálenosti 30 m.

Cesty nesou označení Pr s číslem, pojmenované po výzkumníkovi rašelinišť Hugu Prejawovi. Výzkumy přilákaly asi 1500 návštěvníků v Den otevřených památek 1996. Asi 1 km jihovýchodně od nalezišť našli v roce 1949 muži z Hunteburgu dvě bažinná těla ze 3. nebo 4. století.

Místo se nachází v bažinaté oblasti s vlhkými a močálovitými podmínkami, zejména během vlhčích měsíců. Návštěvníci by měli nosit vhodnou obuv a seznámit se s místními informačními tabulemi, aby plně porozuměli archeologickým nálezům.

Asi kilometr jihovýchodně od nalezišť byla v roce 1949 objevena dvě bažinná těla ze 3. nebo 4. století: „Männer von Hunteburg“. Samotné cesty nesou zkratku Pr na počest badatele o rašeliništích Huga Prejawy. V Den otevřených památek 1996 přišlo k výzkumu kolem 1500 návštěvníků.