Stadtkirche Vaihingen an der Enz, Budova kostela ve Vaihingen an der Enz, Německo

Stadtkirche Vaihingen an der Enz je pozdně gotická bazilika z bloků světle béžového a krémového kamene pod strmou hnědou taškovou střechou. Věž vrcholí tmavou vícestupňovou jehlou s ciferníkem a malou zlatou ozdobou. Pod okapem běží čtyři malá hrotitá okna; v dolním průčelí jsou dvě vysoká hrotitá okna s tmavým mřížkovým sklem, kruhové okno s trojlaločným kružbovým vzorem a klenutý vstupní portál. Uvnitř deset osmibokých sloupů nese neobvykle vysokou hlavní loď.

Základní kámen současného kostela byl položen 2. srpna 1513 na místě trojlodní mariánské kaple s věží ze 13. století. Požár v roce 1618 zničil interiér, který v roce 1619 obnovil Heinrich Schickhardt na příkaz vévody Johanna Friedricha Württemberského. Požár města 17. srpna 1693 ponechal jen zdi; obnova proběhla v letech 1698–1701 pod vedením Johanna Christopha Hegelmayera.

Kostel je zastávkou na Kulturní stezce Heinricha Schickhardta Rady Evropy, pojmenované po staviteli, který vedl jeho obnovu v roce 1619. Název Marienkirche, kostel Panny Marie, byl názvem Stadtkirche nahrazen až v polovině 19. století. Bývalý Peterskirche, původní farní kostel města, později sloužil jako hřbitovní kostel a poté jako tělocvična.

Návštěvníci mohou obvykle vstoupit do kostela ve všední dny, aby si prohlédli architekturu a detaily interiéru. Víkendy a časy bohoslužeb bývají rušnější, takže klidnější časy jsou lepší pro pohodlnou návštěvu.

Kostel je zastávkou na Kulturní stezce Heinricha Schickhardta Rady Evropy, pojmenované po staviteli, který po požáru v roce 1618 obnovil interiér. Schickhardt umístil kazatelnu na prostřední z pěti severních sloupů, s emporami ze tří stran a všemi lavicemi obrácenými k ní.