Stadtkirche Unser lieben Frauen, kostelní budova v Mittweidě, Německo

Stadtkirche Unser lieben Frauen je pozdně gotický halový kostel z omítnutého lomového zdiva, se třemi loděmi a čtyřmi poli a různými formami síťových kleneb. Dvojlodní chór se uzavírá sedmi stranami dvanáctiúhelníku; nižší severní chórová loď, převzatá z předchozí stavby, má kamenné empory. Západní věž s komůrkou hlásného byla nově postavena v letech 1516–1522.

Kostel byl poprvé doložen v roce 1303 a po požáru v roce 1450 zažil zlom, přičemž pouze sakristie přežila katastrofu nezměněna. Následná přestavba formovala budovu po staletí.

Kostel je znám také jako St. Marien Mittweida a patří k farnosti Mittweidaer Land Evangelicko-luteránské církve Saska. Trojdílný oltář z roku 1661 od Valentina Otteho a Johanna Richtera z Míšně má v predelle reliéf Poslední večeře a v prostřední nice figuru Ecce homo, po jejíchž stranách stojí figury evangelistů před malovanou iluzivní architekturou.

Kostel stojí na opevněném hřbitově vysoko nad městem, přístupném ze severní a západní strany. Z vnější strany zdi se ve svahu otevírají klenuté podzemní obilné sklepy a do skály vytesané chodby, které sloužily k ukládání obilí a nářadí nebo jako úkryt. Západní věž, nově postavená v letech 1516–1522, má komoru věžníka.

Podzemní klenby a jeskyně obklopují pozemek pod budovou a kolem ní, které se kdysi používaly k uskladnění obilí. Tyto skryté prostory odhalují, jak kostel po staletí hrál ústřední roli v potravinové bezpečnosti a bezpečnosti komunity.