St. Marien und Laurentin, Budova kostela v Lauensteinu, Německo

St. Marien und Laurentin je pozdně gotický halový kostel v Lauensteinu, přestavěný v letech 1596–1602 s využitím chóru, obvodových zdí a spodní části věže. Zevnějšek je prostý: trojlodní síň a jednolodní chór s trojosmým závěrem, členěné opěrnými pilíři, čtvercová západní věž s cibulovou bání a dlouhá hrotitá okna. Uvnitř nesou čtyři zkosené osmiboké pilíře síťovou klenbu hlavní lodi a hvězdové klenby lodí bočních.

Původní kostel pochází ze 14. století a byl podstatně přestavěn mezi lety 1596 a 1602 po ničivém požáru města. Tato rekonstrukce formovala strukturu, kterou návštěvníci vidí dnes.

Kostel se nazývá také St. Marien und Laurentin. Vybavení připomíná rod von Bünau: 9 m vysoký epitafní oltář od Michaela Schwenkeho připomíná Rudolpha von Bünau a Annu von Schleinitz, oba zemřelé roku 1591, a pískovcový epitaf ctí neprovdanou ženu z rodu von Bünau. Všimněte si klečících figur donátorů a aliančního erbu s letopočtem 1511.

Kostel stojí ve čtvrti Lauenstein města Altenberg v okrese Sächsische Schweiz-Osterzgebirge. Čtverhranná západní věž s cibulovou bání a loď členěná opěrnými pilíři se nejlépe čtou zvenčí; zazděný pozdně gotický portál je na severní straně. Do interiéru s 9 m vysokým oltářem se vchází přes vstupní síň ve věži zaklenutou hřebínkovou klenbou.

Kostel je součástí světového dědictví UNESCO Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří. Jeho 9 m vysoký a 7 m široký epitafní oltář od Michaela Schwenkeho (1594–1602) připomíná Rudolpha von Bünau a Annu von Schleinitz, oba zemřelé roku 1591; klečící figury donátorů i Mojžíše a Árona na tento oltář pravděpodobně přenesl až roku 1615 Lorenz Hornung.