Liebfrauenkirche, Katolický poutní kostel v Ehingenu, Bádensko-Württembersko

Liebfrauenkirche je barokní síňový kostel postavený v letech 1723–1725 na základech starší gotické stavby, s lodí, ustoupeným půlkruhovým presbytářem na východě a věží na západě. Loď zaklenuje valená klenba s výsečemi, přízemí věže hvězdicová klenba. Hlavní oltář, darovaný roku 1726, lemují sochy svatého Josefa a svatého Jáchyma a je na něm umístěna madona z let 1440/50 z dílny Multscherovy školy.

Kostel byl poprvé zmíněn kolem roku 1239 a v roce 1454 prošel velkou přestavbou na gotický halový kostel. V roce 1638 budovu převzali františkánští mniši a založili ji jako významné poutní místo, které přitahovalo návštěvníky po generace.

Kostel je filiálním kostelem farnosti svatého Blažeje. Poutní roli určuje milostný obraz, Madona vytvořená v letech 1440–1450 v multscherovské škole, vystavená na hlavním oltáři darovaném roku 1726, po jehož stranách stojí sochy svatého Josefa a svatého Jáchyma. Františkáni, kteří budovu převzali roku 1638, ji do roku 1812 užívali jako klášterní kostel.

Kostel stojí ve starém městě Ehingenu, věž a vestibul na západě, půlkruhová apsida na východě. Varhanní empora nad vchodem je horní ze dvou empor. Sousední bývalý františkánský klášter sloužil od roku 1825 jako nemocnice a od roku 1984 je domem kultury.

Varhany kostela, postavené roku 1886 dílnou Gebr. Link z Giengenu, nebyly nikdy opravovány ani udržovány, a proto byla v roce 2003 nutná šestiměsíční obnova provedená dílnou Orgelbau Wiedenmann. Nástroj má 16 rejstříků na dvou manuálech a pedálu a stojí na horní ze dvou empor nad vstupem.