Hofanlage, Architektonická kulturní památka v Rechberghausenu, Německo.

Z Altes Schloss Rechberghausen severně od Rechberghausenu na vrchu Burgholz zůstaly jen branská věž a kaple sv. Jana Křtitele, jediné části, které přečkaly požár v roce 1685. Kolem nich byl v 18. a 19. století postaven větší statek. Popis z roku 1844 uvádí masivní hrad s malými věžemi, šest až osm budov a studnu.

Hrad pravděpodobně postavili mezi lety 1100 a 1150 páni z Rechberg-Bettringenu, tehdejší majitelé vsi; v letech 1232 a 1245 je doložen jako rechbergský hrad. Po požáru před rokem 1360 jej nechal vévoda Fridrich z Tecku v letech 1361 až 1370 znovu postavit. Sedláci ze Schorndorfu jej zpustošili v roce 1525 za německé selské války a kolem roku 1575 jej Haug Erkinger von Rechberg přestavěl na trojkřídlý renesanční zámek. Požár v roce 1685, pravděpodobně od blesku, zničil vše kromě kaple a branské věže; jeho kameny posloužily v roce 1721 při stavbě Nového zámku.

Název Rechberghausen pochází od švábského šlechtického rodu Rechbergů, jehož sídlem byl Hohenrechberg u Schwäbisch Gmündu; zde vznikla linie Rechberg-Rechberghausen. Kaple je zasvěcena svatému Janu Křtiteli a byla obnovena v roce 1999. Branská věž a kaple spolu s hospodářstvím stále patří hrabatům z Degenfeld-Schonburgu.

Pozůstatky stojí na vrchu Burgholz severně od Rechberghausenu a západně od osady Oberhausen v nadmořské výšce kolem 320 až 400 m; potok Marbach obtéká vrch od severu. Zachovaly se věžová brána a kaple sv. Jana Křtitele, začleněné do většího hospodářského dvora, který stále patří hrabatům z Degenfeld-Schonburgu, proto je pozorujte z veřejných cest.

Popis z roku 1844 uvádí, že hrad byl postaven masivně, hradba byla na několika stranách opatřena malými věžemi a uvnitř stálo šest až osm budov a studna. Rybník východně od návrší naznačuje, že původní stavba byla vodním hradem nebo měla vodou plněné příkopy.