Kamares Cave, Archeologická jeskyně na hoře Psiloritis v prefektuře Rethymno, Kréta, Řecko

Kamareská jeskyně leží v nadmořské výšce 1524 metrů na jižním svahu Psiloritis, pod vrcholem Marvi (1981 m). Její otvor je 42 metrů široký a 20 metrů vysoký a je vidět z Messarské pláně i z antického Faistu. Před vstupem je plošina široká 50 metrů a hluboká 30 metrů, kde Antonio Taramelli předpokládal obětní oltář. Přední část je asi 100 metrů dlouhá a klesá o 40 metrů; metr široká chodba vede do tmavé galerie vysoké 10 metrů, která končí síní s malým jezírkem.

Roku 1890 předal rolník z Kamaresu lékaři a archeologovi Iosifu Chatzidakisovi střepy jemné keramiky, která na Krétě dosud nebyla zdokumentována a kterou nasbíral v jeskyni. Antonio Taramelli ji navštívil roku 1894, Richard MacGillivray Dawkins a Max L. W. Laistner zde roku 1913 provedli systematický výzkum. Roku 2006 Aleydis Van De Moortel analyzovala veškerou keramiku a prokázala intenzivní využívání již v předpalácovém období; nálezy sahají zhruba od 3000 do 1100 př. n. l.

Jeskyně dala jméno kamareské keramice, známé odtud poté, co roku 1890 přinesl rolník střepy lékaři a archeologovi Iosifu Chatzidakisovi. Styl s bílou a červenou výzdobou na tmavém lesklém nátěru dosáhl vrcholu kolem let 1800–1700 př. n. l.; nejkrásnější kusy jsou v Archeologickém muzeu v Heraklionu.

Výstup do jeskyně vyžaduje několikahodinovou túru zalesněnými oblastmi s přírodními prameny podél cesty. Návštěvníci by si měli vzít pevnou obuv a dostatek vody, protože trasa je strmá a poskytuje jen málo stínu.

Keramika z jeskyně vešla ve známost roku 1890, kdy rolník z Kamares předal lékaři a archeologovi Iosifu Chatzidakisovi střepy jemné keramiky, tehdy na Krétě neznámé. Styl dostal jméno podle tohoto nálezu a nádoby jsou dnes v Archeologickém muzeu v Heraklionu.