Amphiareion of Oropos, Archeologické naleziště v Oropu, Řecko

Amfiareion v Oropu leží na severozápadním břehu rokle mezi dvěma vrchy, v nadmořské výšce kolem 154 m a 6 km jihovýchodně od Oropu. Jeho dórský chrám z počátku 4. století př. n. l. měřil 14 na 28 m, měl šest sloupů v průčelí a akrolitickou kultovní sochu, jejíž jedna paže zůstává na místě. Opodál stojí stoa dlouhá 110 m s 39 dórskými sloupy, divadlo pro 300 diváků a mramorová klepsydra.

Svatyně byla založena na konci 5. století př. n. l., kdy oblast Oropos patřila Athénám. Zvláště prosperovala ve 4. století př. n. l., soudě podle intenzivní stavební činnosti. Kontrola přecházela mezi Athénami a Thébami, dokud Alexandr Veliký v roce 335 př. n. l. Théby nezničil. Kult skončil s theodosiánskými dekrety zakazujícími nekřesťanské uctívání na konci 4. století n. l.

Pausaniás popisuje obřad: po oběti Amfiaraovi a jménům na oltáři obětoval návštěvník berana, spal na jeho kůži a čekal na sen. Nápis nalezený na místě však uvádí, že každý mohl obětovat, co chtěl. Uzdravení házeli mince do posvátného pramene.

Místo je schůdné po cestách, které spojují hlavní oblasti od chrámů k prameni. Přineste si vodu a ochranu proti slunci, protože stín je v celém areálu omezený.

U posvátného pramene svatyně házeli poutníci po uzdravení mince, jak uvádí Pausaniás. Nedaleko se dochovala mramorová klepsydra, vzácný vodní hodiny, a chrám ze 4. století př. n. l. měl akrolitickou sochu Amfiaraa, jejíž jedna paže zůstává na místě.