Davelis Cave, Archeologická jeskyně na hoře Penteli, Řecko

Davelisova jeskyně se otevírá ve starověkém mramorovém lomu na hoře Penteli, kde na skalních stěnách zůstávají stopy dlát a klínů. Vchod je široký nepravidelný oblouk; uvnitř se táhne velký svažitý sál dlouhý 112 metrů a až 40 metrů široký. U ústí stojí dvojitý kostel: jižní kaple svatého Spyridona je vytesána do skály, severní kaple svatého Mikuláše je postavena z cihelného zdiva s malou kupolí.

Jeskyně leží v lomu Spilia, který byl ve starověku využíván pro pentelský mramor Parthenonu; na stěnách jsou dosud stopy dlát a klínů. U vchodu vznikl ve dvou fázích mezi 10. a 12. stoletím dvojitý kostel, jehož fresky byly namalovány v první polovině 13. století. Jméno pochází od loupežníka Christose Davelise, kterého s jeskyní spojuje tradice, ale nikdy to nebylo prokázáno.

Jméno jeskyně pochází z 19. století od loupežníka Christose Davelise, bez doložení; starší název Amomon označuje poustevníky zvané „Amomoi“ usazené na Pentelikonu. Dvojitý kostel u vchodu, svatý Spyridon vytesaný ve skále a svatý Nikolaos zdivo, uchovává fresky ze 13. století; portrét athénského biskupa Michaela Choniata byl přenesen do Byzantského a křesťanského muzea.

Vstup do jeskyně leží v nadmořské výšce asi 700 m na jihozápadním svahu hory Penteli a vede k němu strmá pěšina; veřejná doprava sem nejezdí, proto je třeba zajistit soukromou dopravu. Uvnitř je velký sál dlouhý 112 m a široký až 40 m s vertikálními šachtami, tak si vezměte baterku a dávejte pozor na nohy. Dvojitý kostel u vchodu je nejdostupnější částí.

Jeskyně leží v lomu Spilia, jehož pentelský mramor byl použit na Parthenon a další klasické stavby Athén. Na vytesaných skalních stěnách jsou dosud stopy dlát a klínů a částečně se zachovala antická dlážděná cesta, po níž se bloky spouštěly na saních. Anglický cestovatel Edward Dodwell místo navštívil 22. června 1805 a zaznamenal opuštěné bubny sloupů.