Castle of Koroni, Středověká pevnost v Koroni, Řecko

Hrad Koroni stojí na mysu Akritas východně od dnešního města, na místě akropole antického Asine. Jeho zdi tvoří téměř trojúhelníkový obvod s hranatými věžemi a prachárnami. Byzantská pevnost zaujímala nejvyšší bod, kde dnes stojí ženský klášter; Benátčané přidali velký východní obvod a dvojitý půlkruhový bastion obrácený k moři.

Hrad byl postaven v byzantské době na místě antického Asine. Benátčané dobyli Koroni roku 1206 a jejich vládu potvrdil roku 1209 a 1265 císař Michael VIII. Palaiologos. Přidali velký východní obvod, mohutné hradby a dvojitý půlkruhový bastion na mořské straně. Osmané dobyli hrad roku 1500, Morosini jej roku 1685 dobyl zpět a roku 1828 jej osvobodil francouzský expediční sbor pod generálem Maisonem.

Název Koroni prý pochází z měděné mince (kuruni) nalezené při kopání základů hradeb; jiná verze uvádí prvního osadníka Epimilida z Koroneie v Boiótii. Uvnitř hradeb stojí klášter Timios Prodromos, založený na počátku 20. století u západního konce, a kostel Agios Charalambos, postavený roku 1689 jako katolický kostel svatého Rocha a později přeměněný na osmanskou mešitu.

Návštěvníci mohou vstoupit do pevnosti několika branami, které vedou do různých oblastí. Je užitečné nejprve prozkoumat uspořádání, protože místo má několik částí k objevení.

Název hradu možná pochází z měděné mince (kuruni) nalezené při kopání základů zdí; podle jiné verze pocházel první osadník Epimilides z Koroneie v Boiótii a dal místu jméno své vlasti. Nad hlavní branou byl reliéf lva svatého Marka, zachovaný až do řecké revoluce.