Saintes to Périgueux roman road, Římská cesta v Nouvelle-Aquitaine, Francie

Římská cesta ze Saintes do Périgueux spojovala Mediolanum Santonum s Vesunnou, dnešní čtvrtí Vésone v Périgueux, přes Charente-Maritime, Charente a Dordogne. Její nejlépe doložený úsek, Chemin Boisné, probíhá asi 60 km v Charente, z velké části pod silnicemi RD 23, RD 22 a RD 5. Mezi Cognacem a Dordogne leží na terase mezi dvěma křídovými vápencovými kuestami, turonem na severu a kampánem na jihu.

Cesta byla pravděpodobně zahájena za Augusta a pokračovala ve 2. století, aby spojila Saintes a atlantické pobřeží s Via Domitia přes Périgueux, Sarlat, Rodez a Nîmes; tato jižní trasa do Itálie byla sjízdnější než alpský přechod přes Lyon. Pravděpodobně využila zcela nebo zčásti starší galskou cestu. Roku 830 Ludvík Pobožný nařídil opravu dvanácti mostů.

Název Chemin Boisné se objevuje ve všech katastrech Charente a v četných středověkých dokumentech; nejstarší přepis pochází z roku 1297, kdy už šlo o vlastní jméno. Může pocházet z „borné“, tedy ohraničený mezními kameny, ať už přidanými k obvyklým milníkům, nebo postavenými hrabětem z Angoulême. V roce 1826 se ještě říkalo Chomi Bouinat a okcitánské boina znamená mezní kámen.

V Charente je trasa překryta silnicemi RD 23, RD 22 a RD 5 a mezi státní silnicí 10 a Châteauneuf-sur-Charente splývá s dálkovou pěší trasou GR 4. Jinde se linie čte z leteckých snímků, například podél D2 a D106 v Dordogne. Trasa přechází Dronne u Port-d'Ambon a Lizonne brodem u Champagne-et-Fontaine.

Cesta vycházela z Périgueux branou Porte Normande a procházela dnešní čtvrtí Toulon, kde byl nalezen milník; v 18. století určil Wlgrin de Taillefer jeho původní polohu v údolí Vignéras, dále na východ.