Château de Kerguéhennec, Zámek a centrum umění v Bignanu, Francie

Château de Kerguéhennec je zámek z 18. století, který v roce 1710 postavil architekt Olivier Delourme pro bratry Hogguerovy, finančníky ze St. Gallenu. Centrální blok má tři podlaží pod strmou tmavou střechou s vikýři; vstup zdobí obloukový fronton s balkonem a malým schodištěm. Vpravo se táhne dlouhé nízké křídlo, spojené balustrádou a kamennými sloupky brány. Statek má rozlohu 170 hektarů.

Postaven roku 1710 architektem Olivierem Delourmem pro bratry Hogguerovy, švýcarské finančníky ze Sankt Gallenu a akcionáře Indické společnosti. Guy-Auguste de Rohan-Chabot koupil panství roku 1732 jako zemědělskou a lesní půdu a nežil tam; jeho syn Louis-Antoine je musel po revoluci prodat. Hrabě Louis de Janzé je koupil roku 1802, roku 1872 je získal Paul-Henri de Lanjuinais a nechal je obnovit pařížským architektem Ernestem Trilhem.

Název zámku pochází z bretaňského panství a od roku 1988 v jeho vedlejších budovách sídlí centrum současného umění, jehož každoroční program nyní probíhá v prvním patře samotného zámku. Kulturní centrum setkávání také hostí hudebníky a skladatele na rezidencích. V parku zahrada soch založená v roce 1986 představuje na třicet děl, mimo jiné Richarda Longa, Giuseppeho Penoneho, Toniho Granda a Dana Grahama.

Samotný zámek je kvůli stavebním pracím uzavřen do roku 2027, ale park o rozloze 170 hektarů zůstává přístupný. Statek leží asi 20 km severně od Vannes u silnice na Pontivy. Na jihu je srovnané čestné nádvoří s centrálním bazénem, balustrádami a kovanou branou; severní část je upravena v anglickém stylu.

Sochařská zahrada byla založena v roce 1986 z podnětu regionálního ředitelství pro kulturní záležitosti a regionálního fondu současného umění. Jean-Pierre Raynaud umístil tisíc červených květináčů do bývalého skleníku, Marta Pan navrhla vodní cestu a Malachi Farrell vytvořil trvalé bublání na jezeře, původně zamýšleném jako vodní zrcadlo.