Dolmen de Goëren, megalitický pohřební monument v Morbihanu ve Francii

Dolmen Goërem je dolmen pod mohylou u ústí Blavet v Gâvres v departementu Morbihan. Jeho půdorys tvoří pravý úhel: 9,25 m dlouhá severně orientovaná chodba, lemovaná devíti nespojenými ortostaty a suchými zídkami z oblázků, vede přes žulovou desku do 17 m dlouhé západně orientované komory rozdělené příčnými deskami na čtyři oddíly. Celek je uzavřen pod černým jílem a protáhlou mohylou dlouhou 28 m a vysokou 2,20 m.

Monument byl postaven kolem roku 2450 před naším letopočtem a patří mezi nejstarší megalitické stavby v regionu. Byl objeven během stavebních prací v roce 1963 a vykopán v letech 1964 až 1967 pod archeologem Jeanem L'Helgouachem, což vedlo k jeho klasifikaci jako historická památka v roce 1965 a převodu do státního vlastnictví v roce 1970.

Název pochází z bretonštiny, z Taol-vaen ar Weremm. Deset desek nese rytiny obdélníkových kartuší s obloukovitě prohnutým vrcholem do tvaru „V“, rozdělených svislou linií a vyplněných body, kroužky nebo čárkami; žádná není stejná a vykládají se jako zpodobnění idolů. Komora je zdobenější než chodba a rytinu má i druhý levý pilíř chodby.

Památka leží v obytné čtvrti u ústí Blavet; chodba se otevírá k jihu a komora míří na západ, takže nízký vchod je nejlépe vidět ráno. Dvě stropní desky byly odstraněny a odhozeny dopředu, takže vchod je částečně zřícený. Komora je dlouhá 17 m, ale široká jen 1,60 m a vysoká 1,25–1,50 m; vysocí návštěvníci se musí sehnout.

Komora je příčnými deskami rozdělena na čtyři oddíly a poslední je po celé šířce uzavřen dvěma rovnoběžnými deskami. Archeologové spojují toto dvojité uzavření s jediným použitím hrobu. Deset desek nese rytiny kartuší s vrcholem zahnutým do V, vyplněné tečkami, kruhy a čarami, interpretované jako idoly.