Abbaye de Buillon, Cisterciácký klášter v Chenecey-Buillon, Francie

Abbaye de Buillon je cisterciácký klášter v regionu Doubs s prostou kamennou architekturou typickou pro tento mnišský řád. Budovy jsou navrženy s ohledem na funkci a záměrně postrádají zdobnou výzdobu, což odráží základní hodnoty řádu.

Založil ji Burcard, opat z Balerne, na pozemku darovaném bratry z Chenecey a byla vysvěcena roku 1134 arcibiskupem Humbertem de Scey. Pro svou chudobu zvaná „Bullio pauper“ byla zrušena roku 1536, avšak některé prameny ji nechávají trvat až do revoluce, kdy byly její budovy prodány.

Název opatství se v starých listinách objevuje jako Billon, Billoy nebo Billy a pro svou chudobu dostalo přízvisko „Bullio pauper“. Legenda vypráví, že Huberte de Scey dostala od Panny Marie náhrdelník ze tří řad perel, aby vykoupila svého zajatého manžela; perly byly v opatství uchovávány. Glazované podlahové dlaždice z kostela jsou dnes v Musée des Beaux-Arts v Besançonu.

Bývalý klášter leží v zákrutu na pravém břehu Loue, proti proudu od Chenecey-Buillon, asi 18 km jižně od Besançonu. Místo je dnes zemědělská usedlost; mezi budovami zůstala apsida kostela se třemi půlkruhovými okny a rozetou. Opatství bylo přestavěno na zámek a glazované dlaždice z lokality jsou uloženy v Musée des Beaux-Arts v Besançonu.

Přízvisko „Bullio pauper“, doložené ve starých listinách, připomíná trvající chudobu opatství navzdory rybolovným a pastevním právům. Legenda vypráví, že Huberte de Scey, jejíž manžel byl zajat, dostala od Panny Marie náhrdelník ze tří šňůr perel a několika perlami zaplatila výkupné; perly byly v opatství uchovávány.