Royal abbey of Saint-Gildas Saint-Gildas-de-Rhuys, Benediktinské opatství v Saint-Gildas-de-Rhuys, Morbihan, Francie.

Klášterní kostel Saint-Gildas je jedinou dochovanou budovou benediktinského kláštera. Jeho románský závěr z konce 11. a počátku 12. století tvoří centrální apsida s kuželovou střechou, obklopená paprskovitými kaplemi s půlkruhovými okny. Loď byla po roce 1699 přestavěna v neoklasicistním stylu a věž byla přenesena na západní průčelí a dokončena v roce 1705.

Podle hagiografické legendy založil opatství svatý Gildas kolem roku 538 a vedl je až do své smrti v roce 565; pravděpodobněji je založili mniši, kteří tvrdili, že vlastní jeho relikvie. V roce 1008 nechali na žádost vévody Geoffroye I. Bretaňského mniši z opatství Fleury pod vedením svatého Felixe klášter znovu postavit; 30. září 1032 jej vysvětil Judicaël, biskup z Vannes. Zachované románské části kostela pocházejí z konce 11. a počátku 12. století.

Kostel uchovává ostatky bretaňských světců, včetně svatého Gildase a svatého Goustana, postav, jejichž úcta formovala místní náboženskou praxi po staletí. Vyřezávané hlavice s geometrickými a rostlinnými motivy odhalují řemeslo, které mniši přinášeli do svého každodenního okolí.

Klášterní kostel stojí v centru obce na náměstí Monseigneur-Ropert v departementu Morbihan. Románská apsida s věncem kaplí je nejstarší dochovanou částí; loď byla po roce 1699 přestavěna v neoklasicistním stylu. V roce 1802 se kostel stal farním a klášterní kostel je od roku 1840 klasifikován jako monument historique.

Filozof Pierre Abelard působil jako opat v letech 1125 až 1133 a nakonec odešel po střetu s mnichy, o nichž se domníval, že postrádají disciplínu. Jeho působení zde znamenalo vzácný okamžik, kdy tomuto místu velel významný středověký myslitel.