Royal Saltworks graduation tower, Průmyslová graduační struktura v Arc-et-Senans, Francie

Graduační věž Královské solivary v Arc-et-Senans byla krytá dřevěná konstrukce dlouhá 496 metrů a vysoká 7 metrů, s obtokovým kanálem, který roztáčel vodní kolo pohánějící čerpadlo. Vodorovná trubka s otvory ve výšce 5 metrů odkapávala solanku na svazky trní a zkoncentrovaná solanka se zachycovala v drážkovaném, mírně nakloněném jedlovém trámu. Zachovaly se pouze hydraulické mechanismy a dům tesaře; zbytek byl zničen v roce 1920.

Budova graduace vznikla současně s královskou solivarnou v Arc-et-Senans v letech 1775 až 1779 na konci 21 km dlouhého solankového potrubí ze Salins-les-Bains. Nenavrhl ji Claude Nicolas Ledoux. Po zastavení solivarny v roce 1895 byla budova v roce 1920 zbořena; zůstaly jen hydraulické zařízení a dům tesaře, jehož průčelí a střechy spolu s kanálem jsou od 8. října 1991 zapsány jako monument historique.

Jméno přežívá v rue des Graduations, přímé cestě od Loue ke královské solivarce, kde stála budova s přístavbami. Zachoval se dům tesaře, který udržoval dřevěnou konstrukci, a kanál se dvěma pravými úhly; tam stálo vodní kolo pohánějící čerpadlo.

Pozůstatky stojí podél rue des Graduations, někdejší přímé cesty od řeky Loue ke královské solivarce. Vodní kolo bylo tam, kde kanál vytváří dva pravé úhly, proto sledujte záhyby kanálu, abyste je našli. Zachovaly se jen vodní zařízení a dům tesaře; dřevěná hala dlouhá 496 metrů už neexistuje.

Slaná voda přicházela ze Salins-les-Bains 21 kilometrů dlouhým solným potrubím, které končilo u graduace. Uvnitř nechala vodorovná trubka dlouhá téměř 500 metrů, umístěná ve výšce 5 metrů, slanou vodu odkapávat na svazky trní, aby se odpařila. Zahuštěná voda se zachycovala v drážkovaném, mírně nakloněném jedlovém trámu a odtékala do nádrže o objemu 900 m³.