Col de Panissars, Horské sedlo a archeologická lokalita na hranici Francie a Španělska

Col de Panissars je sedlo ve výšce 325 m na západním konci masivu Albères, na hranici mezi Le Perthus a La Jonquera, západně od vrchu s pevností Bellegarde. Na sedle stojí zříceniny benediktinského převorství Santa Maria de Panissars, postaveného nad velkou římskou stavbou ztotožňovanou s Mansio Summum Pyrenaeum, a francouzský vojenský hřbitov. Na zalesněném hřebeni nad ním se tyčí vysoká čtvercová kamenná věž.

Sedlo bylo přechodem již v pravěku a později spojovalo římské cesty Via Domitia a Via Augusta v místě zvaném Summum Pyrenaeum. Pompeius zde po vítězství v Hispánii vztyčil svůj trofej; jeho zbytky byly znovu objeveny v roce 1983. Ve dnech 30. září a 1. října 1285 zde armáda Petra Velikého Aragonského zničila armádu Filipa III. Francouzského, čímž skončila aragonská křížová výprava; Filip o několik dní později zemřel v Perpignanu.

Název Panissars pochází z latinského panis, chléb, protože na průsmyku nacházeli cestovatelé jídlo. V 11. století zde byl na cestě do Santiaga de Compostela postaven benediktinský klášter zasvěcený Panně Marii; jeho zříceniny stojí vedle římského naleziště. Na průsmyku dosud stojí stará celní věž burots.

Průsmyk leží mezi Le Perthus a La Jonquera, těsně západně a pod kopcem s pevností Bellegarde; protože státní silnice i dálnice vedou přes sousední průsmyk Perthus, dostanete se sem pěšky. Římské pozůstatky a pyramidový hraniční kámen č. 567 z roku 1764 stojí asi 250 m západně od průsmyku, u nádrže a reduty Panissars.

Vykopávky odkryly fragmenty římského monumentu postaveného starověkým vojenským velitelem, který byl po staletí skrytý. Objev odhaluje, jak klíčový byl tento horský přechod pro vojenskou kontrolu v antice.