Villa of Séviac, Archeologická vila v Montréal, Francie.

Vila Séviac je galsko-římské sídlo kolem dvora-zahrady o straně 30 metrů, obklopeného sloupořadími, za nimiž jsou místnosti různé velikosti a účelu. Na severu jsou hospodářské místnosti, na východě velké vestibulum a vytápěný přijímací sál s apsidou, na jihu lázně o rozloze přes 500 m². Mezi nízkými zdmi stojí dva světlé dříky sloupů.

Od poloviny 1. století n. l. zde stála skromná stavba; ve 2. století byla postavena vila, postupně rozšiřovaná a v poslední třetině 4. století přestavěná kolem dvora o straně 30 metrů. Na počátku 6. století přibylo baptisterium a aristokrat areál po celé to století částečně obýval. V 7. století vznikly mezi ruinami domy a mezi 8. a 11. stoletím zde stál kostel s nekropolí.

Lázně o rozloze přes 500 m² na počátku 5. století se dělily na dvě části po obou stranách frigidaria. V západní části byly tepidarium a caldarium, každé s vlastní nádrží, vytápěné podlahou a stěnami, a také latríny. Východní místnosti, původně vytápěné přijímací sály, se v 5. století staly chladnou zónou.

Lokalita leží na náhorní plošině u soutoku řek Auzoue a Argentans, dvanáct kilometrů od Eauze. Mozaiky restaurované od 90. let 20. století a v roce 2018 o rozloze kolem 625 metrů čtverečních chrání průsvitná střecha o ploše 2070 metrů čtverečních. Severní hospodářské místnosti obrácené k pars rustica zůstávají téměř nevykopané.

Bronzový prst u nohy dlouhý 5 cm a vážící 390 g, nalezený v roce 1910, patřil monumentální soše, která nebyla nikdy nalezena; předmět sám od té doby zmizel. Lokalita také vydala pilastrové hlavice z pyrenejského mramoru vyřezávané kolem 420–440 a mramorovou hlavu z doby kolem 400.