Église Notre-Dame-des-Pauvres, Románský kostel v Saint-Chély-d'Aubrac ve Francii

Kostel Notre-Dame-des-Pauvres je románský kostel na okraji vsi Aubrac v Saint-Chély-d'Aubrac. Obdélníkový půdorys měří 24 na 12 metrů, bez transeptu. Jediná loď má arkádové opěráky a lomenou valenou klenbu; plochá apsida je jediným příkladem ve středověké architektuře Aubracu. Severní stěna je slepá, ostatní fasády mají malá okna.

Protože o počátcích stavby chybí písemná svědectví, Jacques Bousquet navrhl zahájení prací v roce 1162, zatímco Étienne Hamon datuje nejstarší zdivo do let 1180–1200. Kostel je doložen roku 1216 jako „ecclesia Beate Marie de Albrac“. Za stoleté války byl v letech 1388–1389 opevněn a mezi lety 1453 a 1468 dostal dnešní zvonici.

Kostel sloužil špitálu v Aubrac, zastávce poutníků na cestě do Santiaga de Compostela, a jeho název ctí chudé, kteří zde byli přijímáni. Ve zvonici visí „zvon ztracených“, jehož latinský nápis prosí Marii, aby přivolala zpět zbloudilé. Věž ukrývala i obydlí zvoníka s chlebovou pecí.

Místo se nachází v nadmořské výšce 1310 metrů v oblasti náhorní plošiny Aubrac a je přístupné pěšky z centra vesnice. Kostel je jedním z mála shromažďovacích míst v této horské venkovské oblasti Aveyronu.

Zvonice postavená mezi lety 1453 a před rokem 1468 nahradila starší zvonici, snad kampanilu z počátků špitálu. Kvůli nedostatku místa v klášterních budovách v ní byly už při stavbě zřízeny komory a sídlil v ní zvoníkův byt s chlebovou pecí. Její zvon zvaný „zvon ztracených“ nese latinský nápis žádající Marii, aby přivolala bloudící.