Église Saint-Symphorien d'Avignon, Budova kostela v Avignonu, Francie

Kostel Saint-Symphorien d'Avignon je jednolodní gotický kostel na place des Carmes, dlouhý sedm polí a lemovaný dvěma řadami po sedmi nespojených bočních kaplích. Jeho plochá fasáda z tesaného kamene má malé rozetové okno s hvězdicovou kamennou kružbou nad hrotitým portálem. Vnitřní klenba z cihel z roku 1836 překlenuje širokou loď; na zadní kůře je varhanní skříň z tmavého dřeva se stříbrnými píšťalami.

Velcí karmelitáni se usadili za hradbami Avignonu v roce 1267 a postavili zde klášter a kostel. Jan XXII. zahájil v roce 1320 přestavbu, kterou dále financoval Klement VI., a klášterní kostel byl vysvěcen 10. dubna 1520. Po zřícení 20. května 1672, jež ponechalo stát jen průčelí, chór a boční kaple, trvala obnova přes šest let a budova byla znovu požehnána 9. července 1678.

Kostel nese jméno svatého Symphoriena, jehož mučednictví je zobrazeno na čtyřech plátnech připisovaných Guillaume-Ernestu Grèveovi, pravděpodobně z roku 1602, a v Apoteóze svatého Symphoriena od Philippa Sauvana (1780). Těchto pět obrazů pochází z bývalého farního kostela Saint-Symphorien, zbořeného roku 1803, jehož funkce a jméno sem byly přeneseny.

Kostel stojí na place des Carmes ve východní části opevněného centra Avignonu, pár kroků od rue Carreterie. Vstupuje se z náměstí hlavním lomeným portálem; loď a boční kaple se otevírají přímo do střední uličky. Varhanní kruchta je v zadní části lodi, nad vchodem.

Zřícení v roce 1672 ušetřilo jen průčelí, chór a boční kaple; přestavba trvala přes šest let a kostel byl znovu požehnán 9. července 1678. Poté zůstala loď pod odkrytým dřevěným krovem až do roku 1836, kdy vznikla současná cihlová valená klenba s lunetami.