Gare de Saint-Hippolyte, Vyřazené nádraží v Saint-Hippolyte ve Francii

Nádraží Saint-Hippolyte je zřícená dvoupatrová staniční budova z červenohnědých kamenných bloků s centrálním štítem a vysokým štítovým křídlem vpravo. Fasáda má vysoké obloukové otvory, některé s tmavými mřížemi, a na pravé straně chybí střecha, takže je vidět kamenná štítová zeď. Velký bílý panel se opírá o přední stranu.

Nádraží bylo uvedeno do provozu 18. října 1840, kdy Compagnie du chemin de fer de Strasbourg à Bâle otevřela úsek Benfeld–Colmar; šlo o stanici třetí třídy, která byla do konečné trasy přidána po předběžných šetřeních. V letech 1903–1907 vznikla podle plánů Ludwiga Kriescheho nová kamenná výpravní budova pro návštěvy Viléma II. na stavbě Hohkönigsburgu, s věží a císařským čekacím salonkem. Pokladna byla uzavřena v roce 1976 a kolem roku 2002 zde vlaky přestaly zastavovat.

Říká se jí „nádraží císaře“ nebo „nádraží hradu Haut-Koenigsbourg“, protože turisté zde vystupovali a stoupali k hradní zřícenině. Při svých návštěvách byl Vilém II. na nástupišti vítán dětmi z vesnice. Nádraží se objevilo i ve scéně filmu La Décade prodigieuse Clauda Chabrola.

Místo se nachází v nadmořské výšce asi 180 metrů a leží mimo centrum vesnice, takže je hůře dostupné bez osobního vozidla. Jelikož nyní slouží jako soukromá rezidence, vnitřní prohlídky nejsou možné, ale vnější fasádu lze vidět z okolní oblasti.

Budovu z let 1903–1907 navrhl architekt Ludwig Kriesche a postavil Bodo Ebhardt, který řídil obnovu hradu Haut-Koenigsbourg. Místnost se dvěma okny v patře byla vyhrazena Vilému II., kterého vítaly děti z vesnice. Polní dráha spojovala nádraží se staveništěm hradu.